Němce nezajímá minulost a pronásledují je rozdíly mezi východem a západem země
Německo 25 let po pádu Berlínské zdi zažívá nezájem o vlastní historii. Nedávný průzkum ukázal, že 54 % Němců nezajímá historie bývalé NDR a šest z deseti respondentů hledí raději do budoucnosti, než by se zabývalo minulostí.
Píše to německý server EurAktiv.
Dějiny německého východu a rozdělení země zajímají jen 38 % Němců, ukázal průzkum agentury Infratest Dimap provedený u příležitosti výročí. Mladší respondenti jsou však vnímavější a o dějinách své země by se toho chtělo dozvědět více až 58 % z nich.
Mladí Němci jsou také poměrně vzdělaní a 69 % jich ví, že Berlínská zeď padla 9. listopadu 1989. V bývalé NDR zná toto datum dokonce 81 % dotázaných.
Pokud jde o důvody pádu, obyvatelé východu i západu se shodují, že se tak stalo především zásluhou reforem tehdejšího sovětského prezidenta Michaila Gorbačova – uvedlo to 33 % lidí, zatímco dalších 22 % se domnívá, že příčinou byla špatná ekonomika východního Německa.
Třetí nejčastější odpovědí, kterou uvedlo 16 % Němců, byla vlna východoněmeckých uprchlíků do Západního Německa.
Rozdíly v Německu však nejsou patrné jen v odpovědích na otázky průzkumu – dodnes existují mezi východní a západní částí. Podle šetření serveru Zeit Online panují značné rozdíly v příjmech, velikosti obdělávané zemědělské plochy, vlastnictví zbraní nebo počtu vozidel na 10.000 obyvatel.
Podle Eberharda Diepgena, bývalého starosty Berlína v letech 1984–1989, není ještě opětovné sloučení Německa dokončeno. Diepgen je přesvědčen, že vyrovnání a překonání rozdílů bude trvat nejméně dvě generace, uzavírá EurAktiv.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka