Nemáme jen jeden typ demokracie. Můžeme hledat společné řešení, říká europoslanec Deutsch ke kritice Polska a Maďarska

Novou Evropskou komisi stále čeká schválení v Evropském parlamentu. Po středečním slyšení tří zbývajících kandidátů na eurokomisaře by mělo být jasné, jestli se to stihne do konce měsíce. Jedním z kandidátů, kterého čeká takzvané grilování, je i maďarský velvyslanec při Evropské unii Olivér Várhelyi.

Várhelyi je druhý muž v pořadí navrhnutý Budapeští do Evropské komise. Europoslanci právního výboru totiž odmítli schválit Lászlóa Trócsányiho, bývalého maďarského ministra spravedlnosti.

Druhý návrh by už ale měl uspět. Myslí si to přinejmenším šéf europoslanců maďarské vládní strany Fidesz Tamás Deutsch, se kterým mluvil Štěpán Sedláček o nové Komisi i dalších aspektech unijní politiky.

„Myslím, že náš kandidát je opravdu velmi profesionální diplomat a uspěje. Bude mít na starosti sousedskou politiku a rozšíření. To jsou po nás důležité oblasti, nejen pro Maďarsko a střední Evropu, ale pro celou Evropu.“

Historická chyba

Deutsch v euparlamentu vede maďarskou delegaci evropských lidovců a k tématu rozšíření dodává, že ho zklamalo nedávné rozhodnutí Evropské rady neotevřít přístupové rozhovory se Severní Makedonií a Albánií.

„To byla historická chyba. Francie, Dánsko a Nizozemsko se postavily proti. Severní Makedonie a Albánie přitom udělaly dost pro to, aby mohly rozhovory začít.“

Evropský parlament vyslechne vedle maďarského také rumunského a francouzského kandidáta. Všichni tři jsou náhradníky za ty, které už dříve eurposlanci zamítli. Deutsch v tom vidí mimo jiné i souvislost s rozložením sil v Evropském parlamentu, kde po posledních volbách nemají většinu dvě největší frakce.

„Více než 10 let Evropská lidová strana a sociální demokraté spolupracovali a drželi v europarlamentu většinu. Potom spolupracovali s liberály, ale teď jsou lidovci tak trochu ze hry. I bez nás existuje většina,“ myslí si Deutsch.

„Ale myslím, že můžeme více spolupracovat s umírněnými konzervativními frakcemi, jako jsou Evropští konzervativci a reformisté, kteří byli v minulosti součástí naší frakce. A nabízí se také spolupráce s frakcí Obnova Evropy. Tahle skupina je velmi politicky rozdělená. Najdete tam levicové liberály i konzervatice. Dá se s nimi spolupracovat a získat parlamentní většinu,“ dodává.

Dobrá demokracie?

Maďarsko a Polsko čelily opakovně kritice ze strany Evropské komise kvůli porušování právního státu s ohledem na svobodu justice nebo médií. Návrh nového dlouhodobého rozpočtu počítá s možnosti, kdy bylo čerpání peněz podmíněno dodržováním právního státu.

„Evropa je svobodný kontinent s demokratickými tradicemi. Ale řekl bych, že tady nemáme jen jeden typ demokracie. Ta švédská se liší od německé, španělské, italské a dalších demokracií v západní Evropě. A Polsko má podle mě dobrou demokracii, stejně tak Česko, Slovensko nebo Maďarsko. Jen se v některých pravidlech liší ve srovnání třeba s demokracií v Rakousku nebo Řecku,“ soudí europoslanec.

„Mám za to, že aktivace mechanismu podle článku 7 smlouvy o EU je politický krok a ukazuje se na něm dvojí metr. Ta samá pravidla jsou Komisí posuzována jinak v Německu a jinak v Polsku, Rumunsku nebo Bulharsku, kde jsou kritizována. Ale myslím, že se můžeme bavit o tom, jak najít společné řešení a shodnout se na odlišnostech. Rozhodně nehceme říkat třeba Finsku, jak by měly vypadat jeho ústavní pravidla,“ říká maďarský europoslanec Tamás Deutsch, který přijel do Prahy jako host mezinárodní konference Českého rozhlasu Plus Evropa bez železné opony: 30 let svobody.

Odebírat podcast

Související