Nemám pro to data, ale mám pocit, že koronavirus ztrácí patogenicitu a méně zabíjí, naznačuje Konvalinka

6. srpen 2020

Nacházíme se na nepříjemné hranici mezi strašlivou smrtící epidemií a banální, málo nebezpečnou nakažlivou respirační chorobou, říká na Plusu v souvislosti s koronavirem biochemik Jan Konvalinka.

Prorektor Univerzity Karlovy přiznává, že se koronavirus chová nepředvídatelně a že vědci o něm zatím vědí málo. „Nevíme, co by se stalo, kdybychom planetu v únoru a březnu nezastavili úplně. Jestli by pacientů a obětí byly miliony, nebo jen o pár set tisíc víc. To je ten rozpor, se kterým si zatím nevíme rady. Na jednu stranu to vzbuzuje určitou hysterii a na druhou utěšování, že jde jen o určitý druh chřipky,“ říká.

Čtěte také

Konvalinka upozorňuje, že podobu pandemie ovlivňují sami lidé. „Někteří nemoc podceňují, mají tendenci nenosit roušky, chodit se třeba bavit do nočních podniků... Prezidenti některých zemí zase nedávají občanům správná doporučení a choroba se rozjíždí jako v Brazílii nebo ve Spojených státech. Na druhou stranu není vyloučeno, že přehnaně tvrdá opatření mohou vést k tomu, že lidé se bojí a zanedbají preventivní péči u jiných závažných chorob. To může vést k tomu, že úmrtnost bude větší, ale na něco jiného,“ připomíná.

Vysvětlení, proč se vir zdá být slabší, ale celkově neustupuje, podle biochemika neexistuje. „Dá se předpovědět, že virus bude postupně ztrácet patogenicitu, bude způsobovat méně závažnou chorobou, bude zabíjet méně lidí. Ale to muže platit na úrovni dekád. Podle mě i dalších vědců se to děje už teď, ale nemáme pro to žádná data,“ naznačuje.

Vliv počasí?

Podle některých studií může koronavirus oslabit teplé letní počasí. Studie univerzity Kings College v Londýně uvádí, že pokud se zvýší teplota o jeden stupeň Celsia, klesá riziko úmrtí o 15 procent. „Tyto pokusy je těžké vyhodnotit. Existuje tady strašně moc různých proměnných, které je velmi obtížné izolovat,“ konstatuje biochemik.

Čtěte také

„Máme argument, že se infekce velmi silně a rychle šíří v Indii, kde je teplo, a že se pomalu přestává šířit ve Švédsku, kde je méně teplo. Dalším aspektem je vlhko, které u respiračních virů hraje důležitou roli. Obecně platí, že virům prospívá chladné a vlhké prostředí. A tady je Indie trochu protiargument. Chybí nám prostě model. Nevíme, jak by vypadala situace v Indii, kdyby tam bylo sucho nebo méně teplo. Možná by to vyletělo ještě více,“ vysvětluje.

U chřipky je situace jiná: průběh chřipkové epidemie je s počasím spojen. „Tam je to výrazné, prokázané, dlouhodobě ověřené, tam víme, jak to funguje. Koronavirus se v této souvislosti chová – jako v řadě jiných věcí – trochu jinak,“ dodává Konvalinka.

Sám neodejde

To, že virus SARS-CoV-2 sám odejde, nelze podle biochemika očekávat. „Dlouhodobě se ale určitě stane, že se stane mnohem méně patogenním a bude z něj jen další lidský koronavirus způsobující rýmu a menší respirační choroby,“ míní Konvalinka.

Čtěte také

Na podzim se podle něj koronavirus dostane i do takzvaně naivních oblastí. „Tedy takových, kde jsme ho buď netestovali, nebo ještě neměl šanci se rozjet. Troufám si předpovědět, že bude stále přibývat nakažených. Ale můj pocit je, že ta infekce postupně odeznívá. Možná je to tím, že přirozená imunita populace je větší, než jsme si mysleli a než by odpovídalo z pouhého testování protilátek,“ vysvětluje biochemik.

Zároveň ale upozorňuje, že černý scénář španělské chřipky v tuto chvíli vyloučen není. „Ty mutace mohou nastat. Mutace, která je pravděpodobnější, tedy že virus bude méně patogenní, je bohužel jen jedna cesta. Druhá predikce, kterou nesdílím, ale nelze ji vyloučit, je, že se objeví mutace, která naopak povede k vážným komplikacím,“ přiznává Jan Konvalinka.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou.

Spustit audio

Související