Někteří experti pochybují, zda barmský režim myslí přijetí pomoci přes OSN vážně
Generální tajemník OSN přiletí ve čtvrtek do barmského Rangúnu, aby tam dojednal podrobnosti poskytnutí mezinárodní pomoci zemi postižené před více než dvěma týdny cyklonem Nargis. Barmská vojenská junta totiž konečně milostivě naznačila, že nějakou tu mezinárodní humanitární pomoc přece jen přijme.
Když tedy ono Barmě jinak většinou "nepřátelské" mezinárodní společenství jinak nedá a stále hrozí, že onu pomoc dodá i proti vůli generálské diktatury. To by ovšem mohlo vládu junty ohrozit, například zvýrazněním skutečnosti, že ona pro své těžce postižené obyvatelstvo v deltě řeky Irrawadí dělá jen pramálo a vlastně zabíjí vlastní lid tím, že pomoc odmítá. Podle expertů jsou takové obavy pravým důvodem onoho milostivého generálského povolení generálnímu tajemníkovi OSN přijet do Barmy jednat. Aby prý to vše mělo větší punc autentičnosti, dala junta najevo a Pan Ki-mun to ohlásil světu, že půjde o povolení pro devět vrtulníků Potravinového fondu OSN.
První signály o "jistých" možných ústupcích generálského režimu ovšem zaznamenal už během uplynulého víkendu britský náměstek ministra zahraničí lord Malloch-Brown, který jako vůbec první představitel mezinárodního společenství v Barmě jednal. Z rozhovorů britských médií s ním vyplývalo, že generálský režim signalizoval, že hodlá poněkud ustoupit mezinárodnímu společenství a přijmout více pomoci více než dvěma milionům vlastních postižených obyvatel, i když pouze prostřednictvím hlavně čínských a indických dopravních prostředků a zemí organizace ASEAN. Jak je ovšem zjevné v perspektivě stále více promarněných dní, režim není ochoten pomoc přijmout v té nejefektivnější a nerychlejší podobě, tedy prostřednictvím mezinárodních organizací, které jsou zvyklé v podobných zónách katastrof operovat. Odborníci tak tvrdí, že každý takový barmskou generálskou juntou promarněný den bez poskytování pomoci znamená stovky či tisíce mrtvých - a těch je už údajně kolem 130ti tisíc -- nehledě na epidemie, které se projeví se zpožděním. A jak už řečeno, za to všechno tedy junta je a dál bude přímo zodpovědná a je to stejné, jakoby své vlastní občany střílela.
Lord Malloch-Brown ovšem ve zmíněných rozhovorech sice oznamuje, že zaznamenal "jistý pokrok". Zároveň ovšem tvrdí, že Británie je přesto stále připravena zúčastnit se mezinárodní akce dopravení přímé pomoci barmským obětem cyklonu na základě Newyorské deklarace OSN z roku 2005. Ta stipuluje zodpovědnost mezinárodního společenství za poskytnutí ochrany obyvatelstvu postiženému zločiny proti lidskosti a v jejím rámci by shozy pomoci byly uskutečněny. Lord Malloch-Brown prohlásil, že nemůže takovou akci vyloučit, neboť ta by byla přesně takovou "přímou pomocí" obyvatelstvu, jaké je zapotřebí. Mezinárodní shoz pomoci obyvatelstvu delty Irrawádí by se podle expertů uskutečnil za pomoci vrtulníků z amerických, britských a francouzských lodí už blízko břehů Burmy připravených k akci i námořní cestou. V rámci zmíněné Newyorské deklarace OSN by nebyl považován za porušení suverenity země, ale za pomoc jejímu obyvatelstvu, které je ohroženo rozsahem katastrofy, nutností okamžité pomoci a genocidní nečinností režimu mnohem více než tomu bylo před mezinárodními zásahy v Iráku, Afghánistánu či v Kosovu. Jaké by to mělo do budoucna následky není jisté, ale alespoň by obyvatelstvo diktátorských režimů vědělo, že mu mezinárodní společenství přijde na pomoc.
Podle některých diplomatických expertů mohla prohlášení Mallocha-Browna znamenat, že on ve skutečnosti mnoho pokroku nevidí a že využívá možnosti rozhovoru, který je jistě v Burmě monitorován, aby to mezinárodnímu společenství komunikoval. Nebo prý údajně ještě doufá v možnost dohody - zejména v ohlášených jednáních během návštěvy generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna a snaží se proto tlak na generálský režim co nejvíce zvýšit nevylučováním jednostranné mezinárodní akce.
Jak ovšem lord Malloch-Brown také vysvětluje, už sám fakt, že mezinárodní společenství je ochotné přistoupit v zájmu obětí cyklonu na to, že podle přání barmského režimu nebude moci dodat pomoc až na místo, ilustruje nezištnost celé operace. Pokud tedy režim přijme prostřednictví generálního tajemníka OSN, bude ještě možné nalézt kompromis. Jak ovšem všichni odborníci na mezinárodní pomoc obětem katastrof neustále připomínají, čas letí, pomoc je nejúčinnější tehdy, když přichází rychle a životy už ztracené díky nečinnosti barmské vojenské junty jsou už ztraceny.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.