Některé kampeličky ještě čeká krach, tvrdí analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka

Záložna se do problémů dostala už loni. Podle České národní banky (ČNB) poskytovala úvěry v řádech desítek milionů korun, a to účelově založeným obchodním společnostem. Peníze se pak dostávaly zpátky do kampeličky ve formě členských vkladů.

Kampelička WPB Capital navíc nakupovala nepovolené typy cenných papírů.

Od loňského května tak nesměla na základě předběžného opatření centrální banky přijímat nové vklady a poskytovat nové úvěry. O licenci přišla definitivně až letos v červnu.

Drobní střadatelé vložili do WPB Capital celkem zhruba 5 miliard korun.

ČNB: Podnikání kampeliček je velmi rizikové a nezodpovědné

Národní banka odebrala jen za poslední rok licenci dvěma kampeličkám: WPB Capital a Metropolitnímu spotřebnímu družstvu. Podle ČNB, která od roku 2005 na kampeličky dohlíží, je jejich podnikání velmi rizikové a nezodpovědné.

Fungování družstevních záložen kritizoval v minulosti i Mezinárodní měnový fond. Jak tvrdí, špatná reputace kampeliček poškozuje i jméno České národní banky a věrohodnost jejího dohledu.

V době největší slávy působily v České republice na dvě stovky kampeliček, dnes jich je už jen 11.

Největší krizi kampeličky zažily na konci 90. let, kdy jich zhruba 50 skončilo v likvidaci a část byla dokonce vytunelována.

Krachům zřejmě není konec

Podle analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky ani do budoucna nečeká záložny nic optimistického:

„Já očekávám, že v segmentu družstevních záložen dojde k další konsolidaci. Je pravděpodobné, že některé subjekty z trhu ještě odejdou a navíc ještě poroste tlak na to, aby se obchodní model družstevních záložen více přibližoval bankám.“

Největším rozdílem mezi bankou a kampeličkou je, že záložna služby poskytuje jen vlastním členům a nesmí například nabízet pojišťovací služby- oba subjekty se liší také svým zakládáním, které je u banky výrazně dražší.