Nekoupíte vy, koupí Čína, vzkazuje Kreml. Jak bolestivé bude pro Rusko evropské embargo na dovoz ropy?

Evropská komise navrhla očekávané embargo na dovoz ruské ropy. Je součástí širšího balíku sankcí, který obsahuje také vyřazení dalších tří ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT. Aby sankce vstoupily v platnost, musí je jednomyslně schválit členské země. Podle diplomatů se čeká diskuze o ropném embargu. Maďarsko a Slovensko, které je odmítají podpořit, mají podle unijních činitelů dostat výjimku na dovoz ropy v příštím roce.

Evropská komise chce rovněž potrestat představitele armády odpovědné za zvěrstva proti civilistům v Buče a za útok na Mariupol. Trojice ruských státních televizí šířících kremelskou propagandu má mít zakázáno vysílat v unijních zemích.

Čtěte také

„Putin chtěl vymazat Ukrajinu z mapy. Rozhodně neuspěje. Naopak, Ukrajina povstala v jednotě. A nyní se potápí jeho země, Rusko,“ prohlásila Ursula von der Leyenová, podle níž má nový sankční balík dále oslabit ruskou ekonomiku a znemožnit její modernizaci.

Čas pracuje proti Rusku

Rusko sice neustále zlehčuje účinnost ekonomických sankcí Západu, na druhou stranu požadavek na jejich zrušení se neustále objevuje mezi ruskými podmínkami mírové dohody s Ukrajinou. To podle komentátora Libora Dvořáka jednoznačně ukazuje, že sankce sice nezaberou hned, ale s postupujícím časem budou jejich důsledky pro Rusko velmi nepříjemné.

Očekávané zastavení dovozu ruské ropy do Evropy chce Kreml kompenzovat posílením jejích dodávek do Číny. Jestli je ale touto cestou schopno plnohodnotně vyvážit výpadek příjmů ze Západu, není vůbec jasné, uvažuje Libor Dvořák.

Ruská reakce na šestý balík sankcí na sebe nedala dlouho čekat. „Prezident Putin už podepsal výnos, kterým se zakazuje, aby ruské podnikatelské subjekty uzavíraly smlouvy se zeměmi, které Kreml považuje za nespřátelené. Mezi ně patří samozřejmě i Česká republika,“ doplňuje expert na Rusko.

Co si opravdu myslí Rusové?

Podle obrazu ruské společnosti na sociálních sítích i podle sociologických měření má prezident Putin navzdory všem nepříznivým konsekvencím invaze na Ukrajinu stále neotřesitelnou důvěru čtyř pětin obyvatel.

Čtěte také

Podle dat z pravidelného průzkumu centra Levada, považovaného za nezávislé na ruském režimu, Vladimira Putina v polovině dubna podporovalo 82 procent Rusů, o 11 procentních bodů více než před začátkem války na Ukrajině. S ozbrojenou operací na ukrajinském území souhlasí 81 procent Rusů, ukázal také tematický výzkum Levady na konci března.

„To ovšem zdaleka nemusí platit, protože lidé se bojí vyslovit svůj názor podobně, jako to bylo v sovětských dobách,“ dodává Libor Dvořák. Další kritické poznámky se týkají reprezentativnosti výzkumu, tedy jak věrně vzorek odpovědí zastupuje celou ruskou společnost.

Ze 31 tisíc lidí, kterým zavolali, 29 400 ukončilo hovor hned, jakmile se dozvěděli, o čem má být.

„Výzkumníci z dalších (současných ruských – pozn. red.) průzkumů oznámili návratnost odpovědí kolem pěti procent. To je mezi polovinou a třetinou toho, co bychom běžně očekávali. A Levada míru návratnosti nezveřejnila,“ konstatuje britský sociolog Sam Green.

Zprávy z Ruska Greenovým pochybnostem nahrávají. „Maxim Katz, moskevský opoziční politik, s týmem výzkumníků v březnu uskutečnil průzkum veřejného mínění o válce,“ píše americký magazín New Yorker. „Ze 31 tisíc lidí, kterým zavolali, 29 400 ukončilo hovor hned, jakmile se dozvěděli, o čem má být.“ To odpovídá zmiňované pětiprocentní návratnosti.

Spustit audio

Související