Někdo musí zaplatit i nepovedené pokusy, říká o vysoké ceně nových léků Dvořáček

Mgr. Jakub Dvořáček

Rakouská ministryně zdravotnictví vyzvala evropské státy, aby společně bojovaly proti vysoké ceně nových léků.

Mají politici možnost úspěšně tlačit na farmaceutické firmy, nebo mají farmaceutické společnosti morální právo si vydělat, protože na výzkum nových léků vynakládají obrovské částky?

„Průmysl je tu od toho, aby vydělával, musí to být ale v rozumných mezích,“ uvedl v pořadu Pro a proti ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.

Toto průmyslové odvětví doznalo za posledních několik desetiletí významných změn. „V posledních 30 letech došlo k poklesu počtu farmaceutických firem. Dnes jich existuje zhruba třetina, buď zanikly, nebo byly nucené se sloučit, aby vůbec ekonomicky utáhly své investice.“

Snahy o zlepšení a zpřehlednění situace na trhu s novými léky ale existují, tvrdí Dvořáček.

„Celá Evropa se snaží, například v oblasti legislativy klinických hodnocení léků, celý proces zjednodušit a zrychlit, to znamená ho i zlevnit a přitom zachovat určitou bezpečnost.

Náklady na vývoj léku není ale snadné posuzovat, říká ředitel. „Nikdo se nekouká na to, kolik stálo vyvinout Facebook a kolik dnes vydělává svým majitelům. Spíš jde o to, zda daný přípravek opravdu stojí za ty peníze, které výrobce chce. Zaměřme se na to, zda přidaná hodnota daného přípravku je adekvátní ceně, kterou výrobce požaduje.“


Dvořáček: „Jen v oboru onkologie je třeba 800 nových přípravků, z nich ale k reálnému pacientovi dojde sotva desetina. Průměrná farmaceutická korporace z počátečních 6000 molekul na kterých její vědci pracují, za roky vývoje ve finále na trh dodá jednu nebo dvě. Bohužel, všechny náklady spojené s těmito léky, které „umřou na cestě", se promítnout do toho jediného úspěšného. Někdo musí zaplatit i ty nepovedené pokusy, a to je naprostá většina.“

Poslanec hnutí ANO a onkolog Rostislav Vyzula aktivitu rakouské političky schvaluje.

„Faktem je, že nových léků je celá řada, jsou sice efektivnější, ale jejich cena jde stále více nahoru, a je otázka, jestli vývoj konkrétního léku stál tolik, aby musel být tak drahý,“ souhlasí lékař.


Vyzula: „Dnes, pokud je lék úspěšný, je zaregistrován buď americkou nebo evropskou asociací, a tedy i v naší republice. Státní ústav pro kontrolu léčiv nemá jinou možnost, než jej uznat, a už jen stanovuje cenu. Snaží se vytvořit cenu takovou, aby byla přijatelná pro naši republiku i firmu. Stává se ale, že léky jsou si velmi podobné, a my nemáme hodnocení, jestli nákladová efektivita je lepší u toho kterého léku… Pak prostě musíme umět říct, že lék nemá takovou efektivitu a úspěšnost, abychom za něj zaplatili za rok 2,5 milionů korun.“

Podle něj veřejnost běžně neví, jaké byly náklady na vývoj daného léku. „Rakouská ministryně chce zprůhlednit tento proces, aby cena byla adekvátní nákladům, ceny nebyly přemrštěné jen proto, že akcionáři chtějí vyšší a vyšší dividendy.“

„Už několik let zaznamenávám na odborných konferencích debaty, jakým způsobem urychlit výzkum léků a tím ho vlastně zlevnit,“ připomněl poslední trend ve farmaceutickém průmyslu onkolog.

Vysokou „úmrtnost“ výzkumů poslanec potvrdil. „Je možné, že ani těm největším faramaceutickým kolosům z těch několika desítek molekul, které sledují, ani jedna nevyjde. Potom je pochopitelné, že když jim něco vyjde, tak je to předraženo.“

Řešením je co nejlépe využít dostupnou evropskou legislativu pro posuzování parametrů nových přípravků.

„Ohledně efektivnosti nákladů na vývoj léků a health technology assessment (HTA) máme obrovské rezervy. Sice se na tom částečně pracuje, ale stále nedostatečně využíváme tohoto hodnocení,“ kritizoval nejen českou praxi Rostislav Vyzula.