Největším nepřítelem divoké zvěře zůstává nadále člověk

11. leden 2016

Kde mohou myslivci vystudovat vysokou školu, a co se v ní naučí? Je pravda, že divočáci jsou schopní ujít během pár hodin desítky kilometrů? Na tyto a další otázky odpovídal myslivec a zoolog Jaroslav Červený z České zemědělské univerzity v Praze.

„V současné době jsem skutečně jediným žijícím mysliveckým profesorem České republiky,“ potvrdil stavy pedagogů host Studia Leonardo.

V současné době jsou dvě vysoké školy, které mají lesnické fakulty a na kterých lze myslivost studovat. „V Praze, na rozdíl od brněnské Mendelovy univerzity, máme obor, který se jmenuje provoz a řízení myslivosti, bakalářský obor, který přímo připravuje specialisty myslivce,“ řekl Červený.

Ten se kromě pedagogické činnost také soustředí na výzkum, mimo jiné telemetrické sledování zvěře, na dálku. „Zajímáme se o zvěř, zvláště jeleny, srnce, divoká prasata, ale i rysy nebo psíka mývalovitého."

Radiotelemetrický výzkum je založen na tom, že jedinec je označen vysílačkou například v obojku nebo i pod kůží. Vysílač vysílá v nastavených intervalech. Ale čím častěji, tím rychleji ubývá energie, dodal odborník.

Vysílaný signál registrují sběrače signálu na vysokých místech, nebo se přes satelity dostává rovnou do počítače, popsal detaily výzkumu Červený.

Čtěte také

„Když sledujeme potravní aktivitu, můžeme zvířata sledovat po pěti minutách, ale baterie příliš dlouho nevydrží. Při sledování velikosti teritorií stačí jednou denně, kdy na jednu baterii vydrží sledování dva až tři roky.“

„Divoká prasata nejsou tuláci,“ vyvrátil jeden z mýtů myslivec. „Z několik desítek značených prasat se drtivá většina zdržuje na jednom místě v průběhu celého roku, průměrně o velikosti dvou, tří set hektarů.“

Při sledování jelenů spolupracují pražští odborníci nejen s brněnskou univerzitou ale i s Národním parkem Šumava. „Jeleni jsou druhem s poměrně velkými teritorii. Nevíme v podstatě velikost jejich teritoria, ani vlastně kolik jich u nás žije.“

„Kupříkladu u rysa, pokud má teritorium 300 čtverečních kilometrů, tak z evidence výskytu při honitbách může vyjít několik výskytů rysa, ačkoli jde o ten samý exemplář,“ vysvětlil Červený.

Podle oficiálních statistik je tak u nás přibližně 350 rysů, ale ve skutečnosti jich není ani 100, odhaduje expert. „Srnčí zvěře je zase podle odhadů kolem 300 tisíc, ale skutečná hustota je mnohem vyšší.“

Nejen v případě šelem platí stará pravda: Největším nepřítelem šelem je člověk. „Teprve pak je s velkým odstupem na druhém místě doprava, nemoci nebo parazité,“ konstatoval Jaroslav Červený.

Pondělní Studio Leonardo s hostem profesorem Jaroslavem Červeným z České zemědělské univerzity v Praze připravila Leona Matušková, moderoval Jan Burda.

autoři: bur , oci , Leona Matušková
Spustit audio