Nejstarší přečtený genom patří koňovi

V nezaledněných oblastech Yukonu, Aljašky a Sibiře se poměrně často nacházejí výborně zachovalé fosilie malých koní z doby ledové. Hřebec, jehož kost z končetiny byla v roce 2003 objevena v permafrostu kanadského Yukonu, byl však podobně velký jako moderní plemena. Datování ledu kolem unikátního nálezu ukázalo, že žil asi před 700 000 lety. Díky mrazu se zachoval v tak dobrém stavu, že z něj vědci mohli extrahovat fragmenty molekul DNA, z nichž se nyní podařilo sestavit a přečíst celý genom. Kůň z Yukonu se tak s velkým náskokem stal vůbec nejstarším zvířetem s osekvenovaným genomem. Předchozím rekordmanem byl totiž lední medvěd, který žil před „pouhými“ 110 000 až 130 000 lety.

Srovnání genomu 700 000 let starého hřebce z Yukonu s pleistocénním koněm, který žil před 43 000 let, pěti moderními plemeny domestikovaných koní, divokým koněm Převalského (Equus ferus przewalskii) a domácím oslem (E. asinus) přineslo zcela nový pohled na evoluci koňovitých savců. Vyplývá z něj, že jejich linie se od ostatních savců oddělila před 4 až 4,5 miliony let, kdy žil nejstarší společný předek všech koní, oslů a zeber. Znamená to, že linie koní je asi dvakrát starší, než uváděly dosavadní odhady.

Duane Froese, výzkumník University of Alberta, s lebkou vyhynulého koně Equus lambei nalezenou na Klondiku v Yukonu|foto: Grant Zazula

Ze srovnání genomů také vyplývá, že populace koní během posledních 2 milionů let výrazně kolísaly v závislosti na klimatických změnách. Významné je i zjištění, že divoký kůň Převalského z mongolských stepí se od linie domácích koní oddělil před 38 000 až 72 000 lety a už nikdy se s ní nemísil. Potvrdilo to teorii, podle níž je tento druh jediným žijícím skutečně divokým koněm.

Zdroj: Nature, ScienceDaily