Nejstarší obyvatelé Polynésie

24. září 2010

Jeden z nejdůležitějších archeologických objevů poslední doby se podařil australským a vanuatským vědcům. Na polynéském ostrově Efate odhalili tři tisíce let staré pohřebiště prvních obyvatel západní Oceánie. O lidech tzv. lapitské kultury víme jen málo. Ve většině sídel po nich zbyla jen typická rudá keramika. Pohřebiště na Efate slibuje nové informace o jednom z největších počinů pravěkého lidstva - počátcích osídlení Tichomoří.

Rok 2003 se chýlil ke konci a Vánoce byly na spadnutí. Na polynéském ostrově Efate hloubili dělníci budoucí rybník pro chov krevet a přitom narazili na zdobený střep rudé keramiky. Nikdo netušil, že se schyluje k jednomu z nejvýznamnějších archeologických objevů posledních let.

Zpočátku to netušil ani pracovník Vanuatského kulturního centra Salkon Yona, kterému dělníci střep donesli. Naštěstí Yona právě absolvoval školení, při kterém se naučil identifikovat památky po prvních osadnících Polynésie - po lidech tzv. lapitské kultury. Střep přesně odpovídal tomu, co se Yona na kurzu naučil. Pro jistotu ještě zanesl kus rudé keramiky australskému archeologovi Stuartovi Bedfordovi, který přijel na Vanuatu, aby se tady oženil. Když Bedford střep uviděl, vysvětlil své snoubence, že svatba musí počkat. Střep byl zřejmě velice starý a pocházel z počátků osídlení Polynésie.

Už první vykopávky v zátoce Teouma připravily Bedfordovi a jeho vanuatským kolegům obrovské překvapení. Objevili pohřebiště! Zpočátku si nikdo nepřipouštěl, že by mohli narazit na lapitské hroby, protože po prvních kolonistech Polynésie nezbývá v jejich sídlech většinou nic jiného než typická rudá keramika. Datování provedené novozélandskými vědci však naplnilo archeologům nejtajnější sny. Hroby patří nejstarším Lapitům.

"Kostry byly všude, kam jsme kopli," svěřil se Bedford redaktorům vědeckého časopisu Science. "Doslova nás zavalily. Během dvou sezón jsme odhalili pětadvacet hrobů s ostatky více než tří desítek lidí."

Kostry postrádaly lebky, což je pro pacifické pohřby typické. V některých hrobech měli mrtví lebku nahrazenu věncem z ulit mořských plžů homolic. Ty jsou svědectvím o dávných rituálech, při kterých byly otevírány hroby, aby z nich byly odebrány lebky. Později byly lebky opět pohřbívány, přičemž se zřejmě příliš nehledělo na to, z kterého hrobu pocházely. U kostry starého muže s klouby těžce poznamenanými artritidou nalezli archeologové hned tři lebky.

Hroby jsou staré asi 3000 let a vědci doufají, že se jim podaří z lidských kostí izolovat DNA. Její analýzy by mohly prozradit další podrobnosti o původu lidí lapitské kultury, kteří zřejmě "odstartovali" svou osadnickou misi do západní Polynésie na Bismarckově souostroví u břehů Nové Guineje a zakončili ji až na souostrovích Samoa a Tonga.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.