Nejstarší důkaz o požírání

30. duben 2013
1,9 miliardy let starý nález u Hořejšího jezera – tmavé zóny poskytly důkaz o heterotrofních organismech

Téměř dvě miliardy let stará fosilie poskytla vůbec nejstarší momentku, na níž jeden organismus požírá druhý.

Heterotrofní organismy neovládají fotosyntézu a uhlíkaté sloučeniny tedy musí získávat z těl jiných organismů. Mezi takzvané heterotrofy patří živočichové, houby, nezelené rostliny i řada mikroorganismů. Chemické důkazy naznačují, že heterotrofie je stará asi 3,5 miliardy let. Fosilie z hornin v okolí kanadského Hořejšího jezera (Lake Superior) je sice stará jen 1,9 miliardy let, ale poprvé nám umožnila identifikovat, „kdo jedl koho“.

Trojrozměrná rekonstrukce fosilního nálezu - trubičkovité stěny sinic Gunflintia jsou perforované,  kolem sinic jsou shluky bakterií, které je požírají

Mezinárodní tým vědců při analýze mikrofosilií zjistil, že trubičkovité stěny sinic Gunflintia jsou víc perforované než stěny jiných druhů mikroorganismů. Naznačuje to, že tyto sinice byly potravou bakterií. Kolem některých sinic vědci dokonce objevili shluky kulovitých a tyčinkovitých bakterií, které zřejmě zahynuly právě ve chvíli, kdy konzumovaly svého hostitele.

Zdroj: University of Oxford

Spustit audio
autor: Tvůrčí skupina popularizace vědy
  • Příroda
  • Kanada
  • sinice
  • fosílie
  • Lake Superior
  • heterotrofie