Nejstarší českou sjezdovku najdete v Peci pod Sněžkou. Původní vlek už tam není

1. únor 2020

Začátky lyžování na území České republiky sahají až do předminulého století. První vlek, který pomohl sáňkaře a později i lyžaře vyvézt nahoru nad svah, ale v krkonošské Peci pod Sněžkou postavili až o víc než půl století později.

Na svahu zvaném Zahrádky se objevil vlek v roce 1957. Měl motor i převodovku z tanku a šlo prakticky o lano, které na vrchol vytáhlo asi dvacet lyžařů současně. Primitivní vlek měl s dnešním moderním zařízením společné vlastně jen lano.

Také sjezdovka vypadala v roce 1957 poněkud jinak. Sjíždělo se z Muldy u Husovy boudy, kde bylo za krátkou dobu postaveno několik vleků. Dnešní lyžaři nasedají o několik set metrů níž, odkud vedou další vleky a lanovky – na Smrk, Hnědý vrch a Zahrádky.

První lyže dorazily jako vesla

První lyže se kupodivu neobjevily v Krkonoších, ale pravděpodobně v Praze. Přivezl je průmyslník Josef Rössler Ořovský, když si z Norska objednal katalog bruslí a oni mu k němu přidali i nabídku jakýchsi dřevěných prken. Josef Rössler Ořovský sice nevěděl, k čemu jsou, ale ze zvědavosti dva páry objednal. Účel neznali ani celníci, a tak první lyže do Čech prošly přes hranice jako vesla. Ořovský se na nich poprvé pokoušel projet ve Stromovce, to se psal rok 1887. Sláva na lyže ale nakonec přeci jen čekala v Krkonoších.

Zahrádky, nejstarší sjezdovka v Krkonoších

Hrabě Harrach přibližně ve stejné době viděl na prknech sjíždět lyžaře v Alpách a usoudil, že by to mohlo usnadnit práci lesníkům na jeho panství. Nechal je proto zhotovit podle vzorů dovezených z Vídně. Jeho lesní zaměstnanci ale z nového dopravního prostředku moc nadšení nebyli, nejspíš proto, že k lyžím nedostali návod, jak je používat.

Tou dobou už ale zřejmě na podobných prkýnkách projížděli krkonošskou krajinou i němečtí obyvatelé. Ačkoliv se první lyže objevily v Praze, Krkonoše se mohou pochlubit také jedním historickým prvenstvím. V zimní sezoně 1894/1895 vzniklo v Jilemnici samostatné české lyžařské sdružení s názvem „Český Krkonošský spolek ski“.

Lyžování a krkonošská příroda

Lyže se záhy staly oblíbenou zábavou prvních turistů a hostů krkonošských hotelů, brzy se začalo v lyžování i závodit a s rostoucí rychlostí a zručností začali lyžaři vyhledávat i vyšší a prudší svahy. Pec pod Sněžkou se stala postupně největším lyžařským centrem.

Sletové závody, 1926

Od 60. let můžeme mluvit o rozmachu lyžařského sportu. Vleky a sjezdovky rostly v Krkonoších jako houby po dešti. Proměnily také krajinu a zdejší přírodu. Kvůli sjezdovkám se vykácely průseky a v některých místech se dokonce zatrubněly potoky.

Ač se to zdá jako protimluv, podnikání a turistika krkonošské přírodě pomáhají, protože zisk vlekařům a boudařům umožňuje se o horské louky starat. A ty jsou unikátní setkáváním horských a podhorských druhů krkonošské flory a fauny.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.