Čedok je synonymum pro spolehlivost, jistotu a tradici, soudí generální ředitel nejstarší české cestovky

Po přechodu do tržního prostředí – od kterého si letos připomeneme 30 let – si Čedok prošel krizí a propadem tržního podílu, který si teď pomalu bere zpět. Před třemi lety nejstarší tuzemské cestovní kanceláři nalila do žil polskou krev Itaka, jednička na polském trhu, a do čela Čedoku vyslala Jana Koláčného.

Cestovní kancelář ČEDOK|foto: Jan Rosenauer

Ten už při svém nástupu říkal, že tradice Čedoku je zavazující a po třech letech v čele nejstarší československé cestovní kanceláře v tom vidí zásadní výhodu. „V každém byznyse je důležitá spolehlivost, jistota a tradice. A Čedok je pro tyto vlastnosti synonymum. Dává to klientovi přesvědčení, že pokud si vybere vyhovující produkt, tak by neměl mít problém. Navíc ta tradice je zavazující nejen pro mne, ale i pro mé kolegy,“ chválí si šéf Čedoku efekt tradiční značky, která se v loňském roce stala nejdůvěryhodnější českou firmou mezi cestovními kancelářemi.

Čedok měl v době komunistické éry státní monopol na dovolené. V 90. letech tak do otevřeného tržního prostředí vstoupil jako jednička. Postupně své výsadní postavení ztratil, ale i tak se stal jednou z nejsilnějších kanceláří na trhu. „Doplatil na šíři svého záběru, když se stále snažil dělat vše, co si lidé spojují s turistikou. Byl takovým ministerstvem turistiky. Až v posledních letech jsme opustili činnosti, které se ukázali překonané a zbytečně firmu zatěžovaly,“ vysvětluje Jan Koláčný

Polská krev

Čedok má už třetím rokem v zádech polskou jedničku v dovolenkových zájezdech Itaku. Přínos je podle Koláčného vidět především v šíři a kvalitě nabídky. „Jinak se nám vyjednává s tak velikou značkou za zády, než kdybychom byli sami. Máme v nabídce prestižní hotely, na které bychom jako samostatný Čedok nedosáhli. Provozujeme dětské kluby, které mají licenci amerických firem, a to představuje obrovské náklady, které bychom si také samostatně nemohli dovolit.“

Na dovolenou jsme jezdili i do kempů a k vodě|foto: Státní okresní archiv Louny

Plán Itaky, se kterým Čedok před necelými třemi lety přebírala, byl být v tuto chvíli jedničkou na českém trhu. To se zatím nenaplnilo, přesto si šéf Čedoku poslední roky pochvaluje. „Za dva roky jsme se zvětšili 2,5krát. Rosteme zhruba trojnásobným tempem ve srovnání se zbytkem trhu a podstatně jsme si upevnili naše postavení, které dále sílí.“

A Jan Koláčný opět připomíná vliv tradice značky. „Pokud jsme schopni nabídnout konkurenční produkt, tak pro nás hraje prestiž a tradice značky. Nejen že se nám tak vrací staří klienti, ale přicházejí i ti noví. Máme spočítáno, že přes 70 % klientů jede s námi poprvé,“ říká generální ředitel Čedoku a dodává, že většina zisku jde do rozvoje společnosti.

Španělsko a Šumava

Jan Koláčný do byznysu s dovolenými vstoupil v 90. letech, kdy ukončil zahraniční službu pro stát. Do té doby působil v diplomacii na Blízkém východě a v Africe pomáhal razit cestu českým výrobcům. Byl pozorovatelem OSN u prvních voleb po svržení apartheidu v Jihoafrické republice a měl příležitost setkat se s Nelsonem Mandelou.

„I teď prožívám pionýrský adrenalin, když neustále hledáme nové možnosti. Každý den vám přináší naprosto nové situace a problémy. A to je to, co člověk obohacuje. To je to, co je výzvou,“ dodává generální ředitel Čedoku Jan Koláčný.

On sám začínal v cestovním ruchu v polovině 90. let starostí o španělské destinace, které tak zná nejlépe, a také proto je Pyrenejský poloostrov při volbě jeho dovolené v Evropě na prvním místě. Ale i tam se od práce nedokáže odříznout.

„Člověk sleduje věci kolem sebe a zaznamenává si je. Také jsem neustále v kontaktu s děním doma a tak jsem fakticky v kanceláři 24 hodin denně,“ říká Jan Koláčný. Skutečný odpočinek nachází v tuzemsku. „Jedu na chalupu, kterou mám v podhůří Šumavy a kde naštěstí občas není ani signál. Tam se vypnout dá.“ 

Pořad je součástí série o úspěšných československých byznysových projektech. Další postupně najdete ZDE >>