Nejsme v tom spolu, píše The Guardian. Koronavirus odhalil britské nerovnosti a rasismus

15. červen 2020

Jsme v tom společně, tvrdil před měsícem britský premiér Boris Johnson s odkazem na boj proti koronaviru. Jak se ale ukazuje, píše deník The Guardian, není to pravda.

V zaostalých oblastech Anglie nebo Walesu umírají lidé na covid-19 až dvakrát častěji než v zámožných částech Spojeného království. Na informace národního statistického úřadu teď poukázal The Guardian.

Nemocí se navíc disproporčně častěji nakazí obyvatelé černé barvy pleti a dalších menšin. Podle Guardianu je to proto, že Velká Británie prostě není země rovných možností. I za normálních okolností na ostrovech umírá víc chudých než bohatých. Británie nemá žádnou strategii, jak řešit nerovný přístup ke zdravotnictví, protože ministři si nechtějí přiznat, že nějaké rozdíly existují.

Čtěte také

Stejně tak nechtějí ministři slyšet o tom, že v tom hraje roli strukturální rasismus. Premiér Johnson pokračuje s politikou a prohlášeními, které přispívají k hanobení menšin. Možná chce zasít semena sváru, protože počítá s tím, že by díky tomu mohl nasbírat politické body, uvažuje britský Guardian.

Covid-19 je možná něco nového, ale nerovnosti, které zvýrazňuje, ne. Ti nejzranitelnější teď snášejí největší příkoří a to není spravedlivé, míní Guardian. Premiér Johnson podle listu neřešil chudobu ani rasové problémy, protože si myslel, že je neřeší ani voliči. Koronavirus ale vrátil sociální otázku zpátky do středu politické debaty a veřejnost po právu žádá odpověď.

Trumpova podpora klesá

V americké Atlantě propukly nepokoje poté, co policisté v pátek při zatýkání zastřelili sedmadvacetiletého Afroameričana Raysharda Brookse. Video z potyčky se strážníky se dostalo na sociální sítě a vyvolalo ve městě vlnu protestů, která navazuje na demonstrace proti rasové nenávisti a policejní brutalitě po celých Spojených státech amerických. Tématu se věnuje deník The Wall Street Journal.

Čtěte také

Výpověď kvůli incidentu dostal jeden ze zasahujících strážníků, druhý je postavený mimo službu. Rezignovala také šéfka atlantské policie Erika Shieldsová, která byla ve službě města dvacet let. Řekla, že je načase, aby se Atlanta posunula dál a mezi zákonnou mocí a komunitou, které slouží, vznikla důvěra.

Brooks na videu uveřejněném na sociální sítě měl vzít jednomu z policistů taser a mířil s ním na něj. Policista na to zareagoval vytažením pistole a střelbou. Podle starostky Keishi Lanceové Bottomsové ale policista použil smrtelnou zbraň neoprávněně. Na to upozorňují i právníci Brooksovy rodiny.

Protestující v návaznosti na to zapálili budovu s rychlým občerstvením, u které k incidentu došlo. Na místě se shromáždili i v neděli.

Čtěte také

Jak si všímá list The Boston Globe, aktuální nepokoje ve Spojených státech se propisují i do některých průzkumů před podzimními prezidentskými volbami. Pro Donalda Trumpa mají být výsledky chmurné, vysvětluje deník s tím, že podpora současné hlavy státu údajně spadla kvůli pandemii koronaviru a současným protestům pod 40 procent.

Trump je v nebezpečné pozici, dodává list se vzpomínkou na Jimmyho Cartera a George Bushe staršího. Když se oni ucházeli o druhý mandát, tak s podporou pod 40 procent utrpěli ve volbách tvrdou porážku.

Pchjongjang hrozí Soulu

Čtěte také

Zvýšení napětí na korejském poloostrově bedlivě sleduje zpravodajský server listu The Korea Times. Píše dokonce o možnosti války. Situace se vyhrotila poté, co Pchjongjang pohrozil, že ukončí dialog se Soulem a zaktivizuje armádu.

Výhružky z KLDR o víkendu adresovala jihokorejskému prezidentu Mun Če-inovi sestra severokorejského diktátora Kim Jo-čong. Už dříve pohrozila zrušením styčného úřadu na hranici mezi oběma zeměmi kvůli tomu, že Jižní Korea nedokázala zastavit vysílání horkovzdušných balónů, ze kterých na území KLDR padají protirežimními letáky.

Pchjongjang kvůli tomu minulý týden utnul se Soulem spojení. Spíš než by se tedy chystaly oslavy 20. výročí od prvního mezikorejského summitu, vypadá to podle Korea Times, že se bilaterální vztahy mezi oběma zeměmi navrací k období před touto historickou událostí. Podle expertů sever neblafuje a styčný úřad v Kesongu skutečně může být první obětí rostoucí nenávisti ze strany KLDR.

Přehled tisku připravil Jakub Lucký, ve vysílání Plusu ho shrnují Martin Matějka a Jan Bumba.

Spustit audio

Související