Nejsem z prezidentova „co by, kdyby“ vůbec šťastná, komentuje Valachová výroky o abolici

Čtěte také

HLASUJTE: Byla by prezidentova abolice v kauze Čapí hnízdo nepřiměřeným zásahem do justice?

„Těžko prezidentovi republiky Miloši Zemanovi vyčítat, že řekne, že má na něco právo z ústavy. On to může udělat i vůči komukoli jinému. Řekl, co by, kdyby, ale všichni ústavní činitelé, včetně prezidenta, by takové co by, kdyby neměli lidem vyprávět, ale jednat, až když to skutečně nastane,“ říká v Interview Plus Vlachová.

Prý nemá vůbec žádný smysl se nějak strachovat o to, „co by, kdyby“, ale spíš lidi uklidňovat. V dalším rozhovoru (pro Blesk) šel prezident ve svých úvahách ještě dál a prohlásil, že bude jen na premiérovi Andreji Babišovi (ANO), jestli by případnou milost vůbec přijal.

„Z toho, co zaznělo, vůbec nejsem šťastná a myslím, že to tak vnímá i většina občanů. Poslední dva dny už vnímám prezidentovo vysvětlování a popisování, že nechce zasáhnout do fungování justice a státních zástupců.“

Je sice jasné, že Zeman tuto pravomoc má, ale „co je důležitější, že k tomu potřebuje i rozhodnutí vlády. V tomto případě je jasné, že by takové rozhodnutí vlády ani nepadlo. Proto nemá smysl, abychom z toho špatně spali.“ Premiér se totiž už vyjádřil, že diskusi o abolici považuje za zbytečnou, protože nic podobného nemůže nastat.

Je to uzavřeno...

Předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček by považoval zastavení stíhání premiéra ze strany prezidenta za nepřiměřený zásah do fungování justice a rovnosti před zákonem, ministr kultury Lubomír Zaorálek šel ještě dál, když řekl, že by osobně v takové vládě ani dál neseděl.

Čtěte také

Petr Hartman: Vypadá to jako podvod, ale není to podvod. Je to Čapí hnízdo

„Osobně se domnívám, že ČSSD se do situace případné abolice prezidenta vůči premiérovi nedostane. Pro mne je totiž absolutně klíčový postoj koaličního partnera, který řekl, že by to nepřijal, a to je jediné správné. Z pohledu klidu na politické scéně a z pohledu důvěry občanů v právo. Za mě je tak tato věc uzavřena,“ hodnotí Valachová. 

„Zeman po celou dobu, co je ve funkci prezidenta, svými poměrně ostrými lokty upozorňuje na své pravomoci… Proč to popisuje teď, v situaci, která je, řekněme, politicky velmi vyostřená, opravdu nevím. Do hlavy mu nevidím… a když s ním budu, jako předsedkyně stálé komise pro ústavu, mluvit, tak se ho na to zeptám.“   

Změna pravomocí?

Stálá komise pro Ústavu České republiky, která je složena ze zástupců Sněmovny i Senátu, se schází v prvním říjnovém týdnu. „Určitě o tom budeme taky mluvit, ne abychom přilévali olej do ohně, ale je třeba se pobavit o pravomocích prezidenta a jde o to se pobavit i o tom, jestli by nestálo za to, v dalších funkčních obdobích budoucích prezidentů, zpřesnit nebo upravit některé pravomoci. Aby bylo zcela jasné, že žijeme v parlamentní republice, kde vládne vláda.“ 

Čtěte také

Premiér se bojí prezidenta. To se ale neřeší impeachmentem, podotýká Benda (ODS) k ústavní žalobě na Zemana

Zrovna abolice nebo milost udělovaná prezidentem by ale Valachová v pravomocích hlavy státu ponechala. „Přestože to je jistý pozůstatek z dob monarchů, králů nebo císařů, který ale vnímám jako doplněk spravedlnosti.“

Jako příklad pak uvádí řízení, kdy je rodič svou nedbalostí spoluzodpovědný za smrt vlastního dítěte a měl by být za své jednání ještě odsouzený. „Jsou to výjimečné situace a u nich takováto pravomoc hlavě státu náleží.“ Na druhou stranu vah ale Valachová pokládá amnestii bývalé hlavy státu Václava Klause.

„Jako právník se budím ze snů, když si vzpomenu na jeho extrémní amnestii, kterou udělil těsně před odchodem z funkce, takže za to ani nemohl být posouzen Ústavním soudem. A víme, co to udělalo s důvěrou lidí v právo. Asi i proto je i tento poslední výrok Zemana vnímaný s touto negativní zkušeností.“

To, co by ale naopak komise měla zkoumat, je zpřesnění rychlosti kroků, které mají (nebo nemají) následovat při jmenování, případně odvolávání ministrů na základě žádosti předsedy vlády.

„Asi všichni se shodujeme na tom, že má jednat bezodkladně, ale protože se tady neustále opakuje přetahování mezi vládou a Hradem, tak je tady místo na diskusi… Nás nejvyšší zákon by se měl měnit co nejméně, takže si dokážu představit jakési speciální ustanovení, ve kterém by se popsalo, co to znamená bezodkladně.“

Všichni zešíleli?

Opoziční ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN chtějí jednat o společném postoji k prohlášení prezidenta a případné abolici.

„Musím říct, že všichni politici zřejmě zešíleli. Protože tady ta akce−reakce, používání stejných nástrojů, ty bychom měli jako demokraté odmítat… Lidé by měli rozumět, že žijeme v právním státě a demokracii a neustálé debatování o tom, co by bylo, kdyby, důvěře v právo nijak nepřispěje,“ zlobí se poslankyně Kateřina Vlachová.

Čtěte také

Petr Honzejk: Ústavní žaloba na prezidenta je jen symbolické gesto

Odmítá pak i vyjádření nejrůznějších politiků a členů sněmovního mandátového a imunitního výboru, podle kterých městský státní zástupce Jaroslav Šaroch změnil své stanovisko, protože ještě v době, kdy žádal o vydání Babiše a Jaroslava Faltýnka (ANO), byl o jejich vině přesvědčený.

„Já jsem byla zpravodajka celé věci, a to, co měla policie nashromážděno, co jim posvětil státní zástupce, stačilo na trestní stíhání. V žádném případě jsem z úst policie nebo Městského státního zastupitelství v Praze neslyšela, že by bylo prošetřování ukončeno a že snad je někdo přesvědčen o žalobě. Nic podobného,“ dodává.  

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal.