Nejrychlejší hvězdy v naší Galaxii

13. březen 2015
03336146.jpeg

Většina hvězd v Galaxii se pohybuje v rámci obvyklých rychlostí, které jsou typické pro oběžný pohyb kolem jejího centra. V poslední době ale astronomové pozorují některé superrychlé hvězdy, které mohou někdy dokonce z Galaxie uniknout.

Je také důležité analyzovat možné příčiny, které k těmto obrovským rychlostem hvězd mohou vést.

Slunce s celou naší sluneční soustavou se pohybuje kolem centra Galaxie rychlostí asi 220-230 kilometrů za sekundu. Úniková rychlost, nezbytná pro to, aby nějaká hvězda z okolí našeho Slunce opustila Galaxii, přitom činí asi 540-550 kilometrů za sekundu vzhledem k centru Galaxie. Astronomové však dnes znají už několik desítek hvězd obdařených rychlostí, která únikovou rychlost v daném místě Galaxie převyšuje. Rychlost, potřebná k opuštění Galaxie, je pochopitelně vyšší tehdy, když se hvězda vyskytuje blíže k centru Galaxie a naopak nižší, pokud se hvězda nachází blíže k periférii Galaxie.

Podobných hvězd však není mnoho a už z toho plyne, že je potřeba vysokoenergetického mechanismu nebo zvláštní souhry okolností, aby hvězda získala dostatečnou rychlost a energii k opuštění Galaxie. Většinou jde o hvězdu, kterou takto urychlí gravitační pole černé díry (často přitom dojde k roztržení dvojhvězdné soustavy). A také často v tomto procesu zaúčinkuje přímo supermasivní černá díra, která se nachází v centru Galaxie.

Astronomové objevili zatím nejrychlejší hvězdu v naší Galaxii - u kompaktní héliové hvězdy s katalogovým označením US 708 zjistili rychlost asi 1200 kilometrů za sekundu

Nedávno astronomové pomocí dalekohledů na havajských ostrovech (konkrétně šlo o dalekohled Pan-STARRS1 a jeden z dalekohledů Keckovy observatoře) objevili zatím nejrychlejší hvězdu v naší Galaxii - u kompaktní héliové hvězdy s katalogovým označením US 708 zjistili rychlost asi 1200 kilometrů za sekundu. Tato hvězda však podle měření trajektorie nevylétla z centra Galaxie a mezi její vlastnosti patří i neobvykle vysoká rychlost rotace. Všechna tato fakta lze vysvětlit tak, že hvězda, původně rudý obr, předtím tvořila těsný dvojitý systém s jinou hvězdou - bílým trpaslíkem, který vybuchl jako tzv. termonukleární supernova, a to právě díky obrovskému přísunu materiálu z obra. Slapové síly trpaslíka, působící během “krádeže” materiálu, héliovou hvězdu nejdříve roztočily a následující výbuch ji pak odhodil prudce pryč.

Vědci však nevylučují ani existenci hvězd, které by mohly létat vesmírem rychlostmi v řádu několika desítek tisíců kilometrů za sekundu. Tyto hvězdy by patrně mohla vystřelit do prostoru jedině nějaká velmi masivní černá díra nebo souhra působení více černých děr zároveň (například při srážce dvou galaxií s černými děrami v jejich centru). Při vhodné shodě okolností by navíc teoreticky mohly i roznášet život na velké vzdálenosti.

Hvězdy by patrně mohla vystřelit do prostoru také souhra působení více černých děr zároveň

Zdroje: Science Magazine 1, Science Magazine 2, Phys.Org 1, Phys.Org 2, New York Times, Medium, Wired

Spustit audio
autor: Pavel Vachtl