Nejnovější vývoj v Arménii zasazuje ránu ruské zahraniční politice

Arménie zažila rušný týden. Řada mohutných demonstrací, kterých se zúčastnilo až 100 tisíc lidí, nakonec přiměla k odstoupení premiéra Serže Sargsjana. Arméni svým úspěšným protestům říkají podle československého vzoru „sametová revoluce“. A server německé stanice Deutsche Welle je přesvědčený, že Sargsjanova demise je ranou pro ruskou zahraniční politiku.

Sargsjan rezignoval už několik dní po svém nástupu do funkce. Tento rychlý sled událostí může mít negativní dopad na ruské zájmy v regionu. Seznam revolucí v postsovětských zemích narůstá – v roce 2003 zasáhly Gruzii, v letech 2004 a 2014 Ukrajinu, v roce 2005 Kyrgyzstán a teď si změnu vedení vynutila i Arménie.

Sargsjanova křivá přísaha

Serž Sargsjan byl až do letošního roku deset let prezidentem. Doufal, že si vládu prodlouží, a před třemi lety inicioval referendum, které změnilo arménský prezidentský systém v parlamentní. Přísahal tehdy, že se nebude ucházet o premiérské křeslo, ale slib porušil; předminulý týden ho do této funkce zvolil zákonodárný sbor. Plán však Sargsjanovi nakonec nevyšel.

V celé zemi vypukly protesty, protože Arméni s režimem Sargsjana a jeho Republikánské strany (HHK) spokojeni nebyli. Sargsjan není populární a lidé proti němu demonstrovali, už když byl poprvé zvolený prezidentem. Tehdy však policie protesty násilně potlačila a zabila při nich deset lidí.

V roce 2015 vyšli Arméni do ulic znovu, aby vyjádřili nespokojenost s vysokými cenami elektřiny, a Sargsjan musel politiku změnit. Současné demonstrace, které si vynutily změnu po pouhých jedenácti dnech, byly původně reakcí na rostoucí chudobu a korupci. Sargsjanovo jmenování premiérem pak posloužilo jako katalyzátor.

Tříminutová debata

Policie zadržela vůdce opozice, bývalého novináře a dnes poslance Nikola Pašinjana, ale nakonec byl propuštěn. Minulý víkend se sešel se Sargsjanem na schůzce, kterou živě vysílala televize. Trvala jen tři minuty – Pašinjan usedl vedle Sargsjana a řekl mu, že přišel projednat jeho rezignaci. Premiér prohlásil, že je to vydírání, a odešel. O den později ale odstoupil.

Moskva už řadu let sleduje neklidné poměry v sousedních zemích s obavami a tvrdí, že nepokoje vyvolává Západ, pokračuje Deutsche Welle. Teď k neklidu došlo i u zvlášť blízkého ruského spojence. „Pokojný pád politika, který chtěl zůstat u moci ještě mnoho let, je políček do tváře Ruska,“ soudí ruský novinář Konstantin Eggert. Kreml podle něj podcenil míru rozčarování Arménů ze Sargsjana.

První reakce Moskvy na arménské události byly zdrženlivé. Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin jen řekl, že Sargsjanova rezignace je vnitřní záležitostí země. Ať už se bude situace vyvíjet jakkoli, dosavadní vývoj znamená přinejmenším krůček k další demokratizaci země, soudí stanice Deutsche Welle.