Nejistá budoucnost vztahů mezi USA a Íránem

Nechme se svést pokušením ke zjednodušování, k němuž dělení do nejrůznějších kategorií často přímo vybízí. Vyzbrojeni tímto mocným nástrojem můžeme směle říci, že z trojlístku zemí, které Spojené státy souhrnně označují za "osa zla", se Írán chová nejsmířlivěji. Znamená-to snad, že na rozdíl od Iráku nebo Severní Koreje byl Írán do nelichotivé kategorie zařazen neprávem, nebo že snad významným způsobem přehodnotil své vztahy k okolnímu světu?

Uspokojivé odpovědi na tyto otázky zatím nejsou k dipozici. Jisté je jen to, že válka v Iráku vnesla nové proměnné do složitého vzorce, podle kterého se řídí už 23 let diplomaticky neupravené vztahy mezi Spojenými státy a Íránem. Během vojenských operací v Iráku zachoval Teherán až ostetativní neutralitu. Po skončení konfliktu se ale ukázalo, že šlo spíše o zdrženlivost vynucenou okolnostmi než o výraznou změnu postoje. Írán přispěchal s upozorněním, že neuzná žádnou Spojenými státy instalovanou iráckou vládu.

To už se mezi Washingtonem a Teheránem jiskřilo kvůli opakovanému upozornění Spojených států, aby se Írán nesnažil přímo či zprostředkovaně ovlivňovat podobu poválečného uspořádání Iráku. Teherán na druhou stranu pobouřilo příměří, které Spojené státy uzavřely s íránskou opoziční ozbrojenou organizací Lidoví mudžáhidové působící na území Iráku. Jako vstřícný krok směrem k Teheránu je ale odborníky vykládána teprve dva dny stará dohoda. Podle ní mudžáhidové, figurující mimochodem na americkém oficiálním seznamu teroristických organizací, odevzdají dobrovolně veškeré své těžké zbraně americkým jednotkám a uchýlí se na základnu Ašráf na severovýchodě Iráku.

Nejenom dění bezprostředně související s Irákem, ale i další události posledních dnů nazačují, že o podobu příštích americko-íránských vztahů se hraje současně na několika šachovnicích. Partii, ve které jde o podezřelé íránské aktivity na jaderném poli, oživil koncem minulého týdne americký prezident George Bush. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy nadále chovají vážné podezření, že se Írán tajně pokouší vyvinout nukleární zbraně. Spojené státy údajně vyvíjejí značný tlak na Mezinárodní agenturu pro atomovou energii, aby se na svém červnovém zasedání zabývala tím, jak Írán dodržuje Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, jejímž je signatářem.

Jen o několik dnů později ale americký list USA Today přinesl obsáhlý materiál, ve kterém s odvoláním na dobře informované zdroje tvrdí, že Spojené státy a Írán už několik měsíců vedou v Ženevě tajná jednání. V rámci těchto rozhovorů se prý předběžně diskutuje i na téma obnovení diplomatických vztahů přerušených v roce 1980 po islámské revoluci v Íránu. Hlavním tématem jednání je prý ale situace v Afghánistánu a Iráku. Podle listu USA Today o tom svědčí fakt, že americkou delegaci vždy vede zvláštní zmocněnec amerického prezidenta pro tyto země Zalmaj Chalílzád.

Diskuse o obnovení diplomatických vztahů, o které americký list píše, se zdá být při nejlepší vůli poněkud předčasná. Stanovisko, které íránské ministerstvo zahraničí k článku zaujalo, to ostatně jenom potvrzuje: Podle mluvčího resortu prý chování Spojených států svědčí o tom, že si Američané neosvojili cit pro rovnoprávnost a vzájemný respekt. Bez nich prý rozhovory o obnovení diploamtických vztahů nejsou možné. Pozorovatelé se ale v této souvislosti pozastavují nad tím, že Teherán jasně vyloučil pouze rozhovory o obnovení diplomatických vztahů, nikoli neformální kontakty, o kterých deník USA Today informoval.

O neoficiálních kontaktech mezi oběma zeměmi ostatně v sobotu poměrně otevřeně hovořil i šéf americké diplomacie. Colin Powell v souvislosti se svou právě probíhající cestou po Blízkém východě prohlásil, že Spojené státy mají prostředky pro komunikaci s Teheránem. Podle amerického ministra zahraničí obě země kromě situace v Iráku diskutují také o íránském jaderném programu a o podpoře, kterou Teherán poskytuje radikálním islámským organizacím bojujícím proti Izraeli.

V tomto kontextu nelze přehlédnout, že do Libanonu, kde působí militantní hnutí Hizballáh, přiletěl v pondělí na třídenní návštěvu íránský prezident Muhammad Chátamí. Hizballáh, který se těší podpoře Sýrie a Íránu, využívá svých základen v jižním Libanonu k útokům na cíle v severním Izraeli. Vyznění Chátamího návštěvy Libanonu a po něm také Sýrie může proto hodně napovědět, o jaký druh vztahů se Spojenými státy chce Írán ve výrazně změněné situaci na Blízkém východě usilovat.