Nejen krása pro partnera. Barvy motýlů slouží i jako zbraň k přežití

24. říjen 2026

Motýli dokážou vyrobit optický klam. Pruhy a skvrny na křídlech se míhají predátorovi natolik, že nepřítel mine cíl. Plyne to z rozboru kresby u 400 evropských druhů motýlů.

Predátora se vyplatí nějak vylekat nebo zmást. Cílem je, aby například pták neklovl motýla do hlavy. Pruhy a skvrny na křídlech zkreslují dojem predátora o motýlím pohybu.

„Když babočka paví oko roztáhne křídla před predátorem, tak on se lekne, že tam je nějaké velké zvíře s velkýma očima,“ uvádí příklad entomolog Robert Tropek.

„Jde o takové elegantní řešení mezi různými strategiemi, jak přežít a zároveň se rozmnožit,“ podotýká doktorand oboru entomologie Michal Barták, který barevnost motýlů studuje.

Martina Mašková, entomologové Petr Šípek a Robert Tropek a student Michal Barták

Účelné pruhy

V tomto pokusu se vědcům podařilo poprvé vysvětlit, proč motýli létají zvláštním způsobem, jako by se plácali na jednom místě. „Vytvářejí takové pruhy, tečky nebo čárky, ty se ale nepohybují ve směru pohybu motýla, ale různě, podle toho, jak mává křídly,“ popisuje výsledky pokusu entomolog Petr Šípek.

Tím, že se pruhy hýbou jinak než tělo, vytváří to iluzi, že si to motýl právě namířil jinam, než se zdá útočníkovi.

Lov na obrazovce

Autoři studie natáčeli motýly na vysokorychlostní video, které mělo jeden až dva tisíce obrázků za vteřinu. Museli přitom dávat pozor, aby je nespálili světlem kamer. Pak si udělali na počítači softwarový rozbor obrazu.

Čtěte také

Dobrovolníci, které výzkumníci najali, pak nechali dobrovolníky lovit motýli nilkoliv síťkou, ale dotykem na obrazovkách. Následně si zkusili namodelovat evoluci vývoje křídel.

„Dívali se, jak se vzory mění po 50 tisících generací,“ říká Šípek. To odpovídá zhruba období 50 tisíc let.

Falešná tykadla

V dalším kroku budou autoři experimentu zkoumat zrak predátorů. Některé předátory mate třeba to, když mají motýli na zadní straně křídel kresbu, která připomíná falešná tykadla.

„Nejdou po hlavě, ale po křídlech, která sice motýlovi uklovnou, ale ten pak prostě uletí,“ říká Śípek.

Vědci uvádějí, že většina evropských motýlů je velmi atraktivní pro predátory, ale zvláštní se může jevit, že se přitom nechají predátorem spatřit.

Sex i nebezpečí

„Motýli jsou barevní i proto, že komunikují mezi sebou. Samci musí být barevní, aby přilákali samičky, samičky jsou barevné, aby je viděli samci,“ připouští Robert Tropek.

Upozorňuje i na souvislost s reakcí na sluneční světlo. Motýli jsou studenokrevní. Změny vyvolané klimatickou změnou se můžou projevit řádově třeba až za několik tisíc let. Přijímají teplotu z prostředí.

„Tmaví motýli přijímají energii ze slunce, nějakým způsobem se ohřívají,” upozorňuje Michal Barták. V teplém prostředí se motýlům naopak vyplatí být světlí.

„Hmyz s denní aktivitou, zvláště pak volně žijící, není skrytý, má barvu,“ potvrzuje také Petr Šípek.

Poukazuje na to, že také u říše brouků zlatohlávci hrají celou paletou barev a ty záblesky predátory matou, v noci žijící nosorožíci bývají nenápadně hnědí.

Jak můžou motýli mást predátory? Proč někteří motýli vypadají, že nestárnou? Za jakých okolností může babočka lépe vidět barvy? Poslechněte si celou Laboratoř. Moderuje Martina Mašková. Debatují entomologové Robert Tropek a Petr Šípek a student Michal Barták.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.