Nejdůležitější je síla, která za jazykem stojí. A USA jsou hegemon, potvrzuje budoucnost angličtiny lingvista

„Angličtina představuje dnes globální jazyk současnosti,“ potvrdil v Magazínu Leonardo filolog Aleš Klégr z Katedry anglistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Ten citoval britského lingvistu Davida Crystala, který považuje za první krok k současnému postavení angličtiny události 15. století, kdy se Anglie stala námořní velmocí a začala s kolonizací. „Ale ještě před 2. světovou válkou nic nenasvědčovalo tomu, že by se angličtina mohla stát světovým jazykem.“

To, že by odchod Velké Británie z Evropské unie zlepšil globální pozici němčiny a francouzštiny, filolog neočekává. „Většina lidí se anglicky domluví po celém světě, ale jakmile se budete učit němčinu, tak se domluvíte jen v Německu, Rakousku a Švýcarsku. S francouzštinou je to do značné míry podobné, ustupuje ze scény. Francouzi se sice velmi snaží, ale my to vidíme i na Filozofické fakultě z hlediska počtu uchazečů o studium germanistiky a romanistiky, a je to značný nepoměr.“

Faktorů, které z jazyka učiní jazyk globální, je několik. „Historicko-geografické, postavení úředního národního jazyka, počet mluvčích, charakter jazyka a další. Ale nejdůležitější je síla, moc, která za jazykem stojí.“

„Po 2. světové válce se Amerika stává světovou velmocí, takže z hlediska politického, ekonomického, vědecko-technického a kulturního se stává hegemonem, a to sebou přináší i postavení angličtiny včetně výhod existence globálního jazyka,“ vysvětlil Krégl.

Z hlediska počtu mluvčích by konkurentem angličtiny mohla být španělština. „Ale znova jsme u toho, že politický, ekonomický a jiný vliv jižní Ameriky je ve srovnání s angličtinou menší.“

Také vědecký svět by bez angličtiny zásadně utrpěl. „Spojené státy jsou hegemonem i ve vědecké oblasti. Dnes je situace taková, že pokud se chcete habilitovat, tak musíte publikovat v zahraničí, což znamená primárně v angličtině.“

Angličtina (ilustrační foto)|foto: Fotobanka Pixabay

O národní jazyky nemějme strach

A jaký osud podle lingvisty čeká národní jazyky? Hrozí, že by někdy jednotlivé národní jazyky zanikly, resp. by ustoupily angličtině a zůstaly jako historický jev? „Nejsem si tím jist, osobně si myslím, že vývoj tímto směrem nepůjde.“

Jednou z podmínek, aby se jazyk stal globálním jazykem je, že se oddělí. „To se v případě angličtiny stalo, protože je angličtina jako mateřština a angličtina jako světový jazyk.“

„Lingvista David Crystal cituje spisovatele Salmana Rushdieho, který v nějakém eseji píše, že angličtina přestala být výhradním jazykem Angličanů už před dlouhou dobou. Rodilí mluvčí to nenesou s moc velkým nadšením, protože nové jazykové útvary se jim neposlouchají moc dobře,“ konstatoval Aleš Klégr.