Nejdřív stínění, pak klimatizace. Ta určitě patří do nemocnic nebo domovů pro seniory, radí expertka

Nejspolehlivějším způsobem, jak se přehřátí budov bránit, je podle ní dobrá izolace, kvalitní okna a instalace venkovního stínění – třeba žaluzií nebo markýz.

Čtěte také

Architekt Lukáš Janáč: To, že je nám v budovách vedro, jsme měli řešit před 20 lety. Klimatizace je až poslední možnost

„Jakmile se světlo a teplo dostane dovnitř, tak už ho z domu nedostaneme. Potřebujeme zabránit vstupu záření ještě před oknem,“ radí. „Vnější stínění je nejrychlejší věc s dobrým poměrem ceny a výkonu. Zato zelené střechy primárně doporučuji tam, kde je na střechu vidět, kde je nízko. Tam to pak má ochlazovací efekt i pro okolí.“

Kromě nich ale může pomoc s regulací teploty ve městech jakákoliv zelená výsadba. Zejména stromy, které poskytují stín a tím chladí své okolí.

„Z měření termokamerou vychází, že jakmile je ulice stíněná, teplota povrchu může být třeba 30 nebo 35 stupňů, zatímco když tam stromy nejsou, může být teplota asfaltu klidně 50 až 60 stupňů,“ srovnává Eklová a uznává:

„Asfalt sám o sobě není ideální, ale pokud už tam je, bude mnohem lepší, pokud okolo něj jsou stromy. Pojďme být realisté – není možné si říct, že nebudeme vůbec používat asfalt a že všechen vykopeme.“

Čtěte také

Čtyřicítky nejsou normální. Ulice zchladí stromy, jeden může stát i milion, popisuje expertka

Stromy navíc přispívají k zadržování vody v krajině a tím pomáhají zmírňovat důsledky extrémního sucha. V obytných zónách zejména v Asii nebo na jihu Evropy jsou také oblíbené vodní prvky, které zvlhčují vzduch a tím ochlazují své okolí.

„Představte si kašny nebo malé fontánky. A když tam fouká vzduch, tak může šířit dál vlhkost, která se odpařuje z fontány. Ale jakmile máme 40 stupňů, tak už to tolik neochlazuje,“ připouští Eklová a zdůrazňuje:

„Opravdu bych kladla důraz na modrozelenou infrastrukturu. Modrá jako voda a zeleň jako stromy nebo květiny. Když voda naprší do záhonu a potom se postupně odpařuje a hlavně je tam chladný zelený stín, to funguje nejlíp.“

Udržitelnost starých budov

Důležité jsou také materiály a technická řešení, která architekt pro svou budovu využívá. Klimatická změna by ovšem podle expertky měla být v současné době součástí zakázky na jakoukoliv novou budovu.

Čtěte také

Vedro, chudší lokality a nemoci. V datech vidíme, že v horku se zvyšuje úmrtnost, říká demografka

„Udržitelná budova může být v první řadě ta, která už stojí a my ji pouze rekonstruujeme a dobře se o ni staráme. Ne vždycky to je novostavba, protože ta často zabírá třeba ornou půdu,“ vysvětluje. „Vždy jde spíš o konkrétní příklad a třeba o to, jakou energii budova bere, jestli má izolaci, jestli tam je vegetace nebo modrozelená infrastruktura.“

Nesmíme ale zapomínat ani na funkčnost budovy. Trendem například je důraz na venkovní prostory a zastínění, protože moderní budovy počítají s teplejšími jary a podzimy, a proto více přizpůsobují prostranství pobytu uživatel venku.

„Ve vedrech trpí nejvíc lidé se zdravotními problémy nebo starší lidé, pro které je teplo fyzicky náročnější. Je mnohem důležitější, kdo tu budovu používá, než jaký je to stavební typ,“ domnívá se Eklová a doplňuje:

„Musíme se bavit o tom, jak pomoct třeba seniorům a seniorkám v domovech důchodců. A že v nemocnicích, kde člověk leží v neklimatizované místnosti, není šance, že by se dobře uzdravoval, protože organismus je vyčerpaný jenom tím, že je tam hrozné vedro.“

Čtěte také

Vedro? Chybí peníze na klimatická opatření, kritizuje Kolínská. Ministerstvo: Podpora je široká

V takových budovách se proto vyplatí instalovat klimatizaci. V panelových domech a dalších obytných budovách by se přesto primárně soustředila na pasivní prvky – izolaci a zastínění – a klimatizaci používala až jako doplněk v případě potřeby.

„Klimatizaci ano, ale s mírou, protože pokud nemám podkrovní byt, nebo celý prosklený byt orientovaný na jih, tak pasivní prostředky opravdu stačí,“ uzavírá Eklová.

Jak funguje předvětrávání budov? Má smysl stavět v záplavových oblastech? A jak budou vypadat udržitelné domy budoucnosti? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Světlana Witowská.