Nejdřív dítě, věda počká? Česko má málo vědkyň, jde o strukturální problém, varuje socioložka
Česko má jedno z nejnižších zastoupení žen ve vědě a výzkumu ze zemí Evropské unie. Vědkyň je u nás méně než třetina. Podle dat ČSÚ z roku 2019 mají navíc zhruba o 10 tisíc nižší plat než jejich mužští kolegové. „Pozitivní vývoj v Česku zatím nevidíme, roste ale zastoupení žen na všech stupních studia, a to i v přírodních a technických vědách. Tyto přírůstky se pak ale nepromítají do vědeckého dráhy,“ říká vedoucí Národního kontaktního centra – gender a věda Marcela Linková.
Co je příčinou téhle situace?
V České republice máme poměrně silný genderový kontrakt, který přenáší odpovědnost za péči o děti na ženy. Máme tu také dlouhou rodičovskou dovolenou, což je velký rozdíl oproti mnoha zemím EU, kde se ženy do vědy vracejí třeba po půl roce. Druhá věc je, že tu nepanuje přesvědčení o tom, že nějaký velký problém existuje. A když už se o něm bavíme, není uznáváno, že by s tím měly něco dělat samotné vědecké instituce, že by měly vytvářet prostředí, které bude podmínky mezi muži a ženami vyrovnávat.
To jsou dva velké rozdíly oproti zemím na Západě. Problémy, se kterými se potýkáme, jsou ale strukturálního rázu a nemůžou je vyřešit samotné vědkyně tím, že si „to nějak zařídí“.
Co na to říkají české vědkyně?
Hodně se to váže na to, v jaké fázi vědecké dráhy jsou. Ty, které se snaží kombinovat práci a rodičovské povinnosti, si velmi často uvědomují bariéry, které v systému existují, například v grantových soutěžích.
Vědkyně totiž dostávají posudky na své granty, které neberou v potaz, že měly kariérní přestávku, a tudíž mají určitý publikační výpadek. Hodnotitelské posudky se tváří, že jejich dráha by měla vypadat stejně jako dráha toho, kdo pauzu na péči o děti neměl. Některé grantové soutěže také měly jako podmínku mobilitu do zahraničí, což může být velmi obtížné, když máte malé děti.
Toto je třeba upravit. Naše instituce nepřemýšlejí dopředu o tom, že podobné situace mohou nastat a že by systém neměl být nastaven tak, aby diskriminoval pečující rodiče. Dnes se to řeší až ex post, třeba když si začnou vědkyně stěžovat.
Související
-
Příběh výjimečných žen-fyziček. Kdo byly ženy, které dostaly Nobelovu cenu za fyziku?
Ještě minulý týden byly tři, teď už jsou laureátky Nobelovy ceny za fyziku čtyři. Jaké jsou jejich příběhy a jakým objevem přispěly vědě?
-
Mozek žen je aktivnější, objevili vědci. Výzkum pomůže i při...
Ženský mozek je mnohem aktivnější než mužský, konstatují vědci. Studie realizovaná s pomocí zobrazovací techniky lidského mozku umožnila rozlišit rozdíly mezi pohla...
-
„Grantový systém jako by se ženami ve vědě nepočítal,“ říká Marcela Linková z AV ČR
11. února bude Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, s Marcelou Linkovou jsme proto probírali téma genderové rovnosti v českém...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
