V tak rozdílných kulturách nejde žít paralelně, říká kurdský lékař s českým občanstvím

22. září 2019

Ortoped Jakub Nabi působí v benešovské nemocnici. Narodil se do válečného iráckého Kurdistánu a o svých zkušenostech z dětství i zážitcích svých blízkých napsal autobiografickou knihu s názvem Moga.

Lékař v ní popisuje dojemný příběh, který prožili jeho rodiče, než se mohli vzít, a také život dítěte v iráckých horách. Daleko od vzdělání, zato stále blízko boji za suverenitu.

Den narození

Nabi sám neví, kterého dne se přesně narodil. Rodiče se neshodli, jestli to bylo před uzavřením míru se státním režimem v březnu 1970, nebo až po něm.

„V té době existovala dohoda o kurdské autonomii mezi kurdským šejchem Masúdem Barzáním a Bagdádem. Ale to nevydrželo dlouho, snad jen rok, a začala první válka – má první válka, kterou si pamatuji jako malé dítě,“ vzpomíná.

183 000 pohřešovaných

Navzdory politickému a společenskému útisku se Nabi rozhodl stát lékařem. Studoval na gymnáziu vzdáleném deset kilometrů, dostávat se k němu musel každý den pěšky. V době, kdy se vláda snažila vyhladit Kurdy jako menšinové etnikum.

Jan Fingerland: Čeho se dočkají Kurdové? Ničeho

Jan Fingerland

Kurdští povstalci na severu Sýrie už opět nebojují s islámskými extremisty, ale tureckou armádou. Kromě řady velmi bezprostředních otázek je tu jedna, která se týká i nás. Jaký postoj k tamnímu dění má takzvaný Západ?

Lékař a spisovatel mluví i o zločinech režimu Saddáma Husajna. „Nejprve zničili všechny vesnice v horách. Vybudovali tábory, kam nahnali všechny vesnické obyvatele. Muže ve věku 16 až 70 let odvezli a dodnes nikdo neví, co se s nimi stalo. Celkem 183 tisíc lidí. Říká se, že na nich byly testovány chemické zbraně,“ popisuje Akci irácké armády z roku 1988, kdy mu bylo 18 let. 

Cesta ke vzdělání

Když Nabi mluví o své touze po lékařském poslání, rodina se jeho nápadu v kontextu politické situace nejprve vysmála. Lékařské vzdělání nakonec získal v Čechách, díky iniciativě Danielle Mitterandové, manželky tehdejšího francouzského prezidenta. Do Iráku se už nevrátil.

„Pokud si člověk chce zvyknout na jiné tradice, kulturu a hodnoty, prostě svět, který je opravdu úplně jiný, musí v islámské tradici povolit. Nejde žít v tak rozdílných kulturách paralelně. Pokud se tedy člověk chce adaptovat, musí to mít na paměti. Není to jednoduché,“ říká jako muslim žijící už téměř 20 let v Česku o soužití idejí Západu a Středního východu.

Jakub Nabi potom vysvětluje, že víra je něco, co je jen mezi ním a Bohem. Lidé okolo o povaze tohoto vztahu nemusejí vědět.

Poslechněte si celý rozhovor s Jakubem Nabi. Dozvíte se více o životě Kurdů v současném Iráku, stejně jako to, co znamená název jeho knihy Moga.

autor: Jana Klusáková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.