Nejde jen o to kdy, ale také kde

Jiří Padevět představuje Akademický atlas českých dějin
Jiří Padevět představuje Akademický atlas českých dějin
Právě dnes začal na Výstavišti v Praze Holešovicích 20. ročník mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy. Mezi představovanými novinkami jistě zazáří Akademický atlas českých dějin.

Nápad na sestavení celkového atlasu českých dějin vznikl už na konci 90. let minulého století v mysli prof. Evy Semotanové. Nenechala se odradit přicházejícími komplikacemi a shromáždila kolem sebe na sedm desítek kolegů z rozličných oborů, kteří spojili své síly a po několika letech uvedli na knižní trh velmi pozoruhodné dílo pro odbornou i laickou veřejnost. Akademický atlas českých dějin zachycuje formou map a sond minulost naší země od pravěku až po moderní dějiny. Kniha je rozdělena do pěti časových oddílů a 262 kapitol. Kromě historických map byly do atlasu zařazeny také počítačové modely, mapy zpracované jako výstupy souborů GIS, reprodukce starých map a vyobrazení, letecké snímky, grafy, tabulky a kartogramy.

Akademický atlas je výjimečný i z hlediska knižní kultury. Publikace je vázána do plátna, aby se zvýšila odolnost vazby proti opotřebení při manipulaci. Ze stejného důvodu byl zvolen pevný a odolný papír, který byl vyroben na zakázku. Nadstandardní formát atlasu rovněž přesáhl běžné možnosti tiskáren, a proto je každý z nich vázán se značným podílem ruční práce.

Pravěk versus novověk
Zatímco z pohledu laika bude nejsložitější příprava mapy z období pravěku, zkušenosti odborníků jsou jiné. Mapa země v čase pravěku historiky a kartografy nepotrápila tolik jako období novověku, kdy se dějiny měnily velmi rychle. Nejsložitější byl právě výběr jednotlivých etap, ve kterých nakonec kartografové zemi zachytili. Najdete zde dlouhá období i mapy z konkrétních let. V části věnované středověku můžete najít například mapy starých cest nebo zaniklých vesnic. Pozoruhodné jsou také mapy bitev ve 3D.

Souvislosti viditelné na první pohled
Akademický atlas nemusí využívat pouze odborná veřejnost, protože mnohé napoví i laikům. Nejen kvůli množství map, které jsou čitelné i pro neodborníka, ale především kvůli souvislostem, které někdy nemusí být na první pohled patrné. Pro správné pochopení historie není důležité pouze kdy se konkrétní událost odehrála, ale také kde, v jakém prostředí. Právě tyto informace jsou díky mapám mnohdy patrné na první pohled.

Z představení Akademického atlasu českých dějin

Další zajímavosti o přípravách a významu Akademického atlasu českých dějin už si budete moci poslechnout v Magazínu Leonardo Civilizace s premiérou 23. května ve 21:40.