Nejcennější šperky z českých granátů patřily Ulrice von Levetzow. Dal jí je Goethe?
Drahokam v barvě holubí krve – to je český granát. Historicky také carbunkulus nebo staročesky zrnakoč. Zřejmě nejcennější sada šperků s více než 450 českými granáty a zároveň těmi největšími, které dnes známe, s nejnověji odhadovanou cenou v desítkách milionů korun patří Oblastnímu muzeu města Most. Za nimi i za dalšími zajímavostmi o českých granátech míříme s Patricií Polanskou v Příbězích pokladů.
Šperky od Goetheho?
Byla to ve své době pikantní společenská historka. Politik a dvorní rada sasko-výmarského vévodství, vědec, ale především dramatik a „kníže básníků“ Johann Wolfgang Goethe, se v Mariánských Lázních v roce 1821 potkává s Ulrikou von Levetzow. Je z toho prý velká láska. Jemu je ovšem téměř 72, jí 17. V lázních se potkávají i v dalších dvou letech. Snad přijde i nabídka k sňatku... Básník se pak už do Čech nevrátí, Ulrika se nikdy nevdá.
Že alespoň Goethe byl tímto vztahem hluboce citově zasažen, to nám dodnes připomíná několik drobnějších básní, ale především řádky slavné Mariánskolázeňské elegie. Ulrika von Levetzow se na sklonku svého života vyjádřila k událostem z Mariánských Lázní poměrně jasně: nešlo o žádný milostný vztah.
Dlouho se tradovalo, že právě od slavného básníka měla Ulrika von Levetzow údajně dostat unikátní soupravu šperků z českých granátů, která je dnes Oblastního muzea a galerie v Mostě. Na tuhle verzi ale zapomeňte.
Jenom legenda…
„Ulričiny šperky jsou automaticky spojovány s postavou Goetheho jako nápadníka a muže, který mladou Ulriku požádal o ruku. Jsou ale staršího původu. Patřily Ulričině matce, ale ta legenda se objevuje už minimálně od konce 2. světové války… Je to jeden z velkých romantických příběhů, které žijí vlastním životem,… ale velká část je už jenom legenda,“ vysvětluje Jiří Šlajsna, historik a kurátor mosteckého muzea.
V případě soupravy pětiřadého náhrdelníku, dvou náramků, přezky opasku, prstenu a náušnic šlo o rodinné šperky. Ty dostala Ulričina matka Amálie od svého třetího manžela, a pro Ulriku pravděpodobně důležitějšího muže v jejím životě, Františka Josefa z Klebelsbergu.
Klebelsbergům, tedy i Františku Josefovi, patřila panství, kde se české granáty od pradávna nacházely – Podsedice a také Třebívlice. „O český granát se zajímal a velice dobře ho jako mineralog znal. Proto je fascinující, že celá souprava šperků je čistě z granátů z oblasti Třebívlic. Dal si práci a ty kameny shromáždil. Je to důkaz jeho vlastenectví i lásky k mineralogii a geologii,“ říká Šlajsna
Listopadové výročí
Vznik unikátní soupravy granátových šperků byl tedy zřejmě cílený záměr. V tomto množství musely být kameny dávány dohromady 150 až 200 let, odhaduje historik. Šperky mají dohromady 469 kamenů a všechny jsou neobvyklé velikosti. Největší český granát na našem území je na sponě pětiřadého náhrdelníku.
Ulričina granátová souprava prošla vloni restaurováním i gemologickou analýzou, kterou prováděl přední odborník gemolog Radek Hanus. Oblastní muzeum a galerie v Mostě a kurátor Jiří Šlajsna speciálně se totiž připravují na velkou událost.
Letos v listopadu, ke 120. výročí úmrtí Ulriky von Levetzow, bude celá sada vyzvednuta z bankovního trezoru a za velmi přísných bezpečnostních opatření, ve speciálně vyrobené pancéřové vitríně, vystavena v nově připravované expozici. Dnes je hodnota celé soupravy odhadována zhruba na 50 až 80 milionů korun.
Další díly Příběhů pokladů můžete poslouchat ZDE.
Související
-
Kde se vzaly líbezné madony krásného slohu?
Jsou líbezné s nádechem melancholie, vzhledem elegantní a řemeslně dokonalé. A je jim více než 600 let – krásné madony, nebo madony krásného slohu.
-
Jablonecká bižuterie. Proč se právě odsud obchodovalo s Evropou, Amerikou i Afrikou?
Knoflíky skleněné i kovové, perle a perličky ve stovkách barevných odstínů, skleněné náramky i nápodoby drahých kamenů – to vše patří do blýskavého světa bižuterie.
-
Co se skrývá v policích zámeckých, klášterních nebo palácových knihoven?
„Stroj času skutečně existuje, jsou jím knihy,“ řekl anglický spisovatel Herbert George Wells. Pokud by to tak bylo, pak bychom stroje času našli v mnoha českých zámcích.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
