Nedělní volby v Turecku rozhodnou i o dalším ekonomickém směřování země
Ekonomika bude zřejmě rozhodujícím faktorem v nedělních prezidentských a parlamentních volbách v Turecku, uvádí server katarské televize Al-Džazíra. Stanice rovněž upozorňuje, že v souladu s výsledky loňského referenda získá nově zvolený prezident silnější ústavní pravomoci. Od pokusu o puč z července 2016 přitom v Turecku stále platí výjimečný stav.
V ohledu k ekonomice volby přicházejí v období dvou protichůdných jevů – na jedné straně prudce roste turecká ekonomika, zároveň ale země čelí znehodnocování měny. Turecká lira se totiž jen letos propadla oproti dolaru o více než dvacet procent. Centrální banka musela několikrát zvýšit úrokové sazby, aby měnu podpořila. Inflace a deficit obchodní bilance mezitím rostou.
Voliči jsou zmatení
Jak Al-Džazíra podotýká, mezi tureckými voliči panují rozdílné názory na to, kdo má nejlepší předpoklady zemi vyvést z ekonomické nestability. Někteří ze současné situace viní prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana a jeho vládnoucí Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Jedině změnou ve vedení země podle nich může dojít k úpravě vládních strategií, jež současnou krizi zavinily, a tím i k nápravě situace.
Jiní se naopak domnívají, že ekonomickou stabilitu může zajistit jedině Erdoğan a jeho partaj. „Změna vlády by situaci jedině zhoršila, protože by snížila důvěryhodnost Turecka. Tím pádem by bylo méně pracovních příležitostí a méně investic,“ domnívá se jistý majitel obchodu s telefony, jenž se v neděli chystá dát svůj hlas stávající hlavě státu.
Výjimečný stav ekonomice neslouží
Vládnoucí AKP do voleb spojila síly s pravicovou Stranou národní akce (MHP)a Erdoğan je jejich společným kandidátem. „Potřebujeme stabilitu,“ dodává již citovaný čtyřiačtyřicetiletý podnikatel. Ekonomickou budoucnost země přitom vidí pesimisticky a očekává, že se finanční situace zhorší bez ohledu na výsledek nedělního hlasování.
Architekt Cengiz Kürekçi s jeho postojem nesouhlasí. Už jen ukončení výjimečného stavu, což je slib opozice, by podle něj přineslo ekonomice vzpruhu. „Mohli bychom žít v normálu a to by se projevilo i na ekonomické situaci,“ myslí si Kürekçi. O víkendu tak podpoří opoziční alianci vedenou středolevicovou Republikánskou lidovou stranou (CHP) a pravicovou Stranou dobra (İP).
Erdoğan chce vést i ekonomiku
Nově zvolený prezident bude mít výrazně zesílené postavení, připomíná Al-Džazíra. Lídr bude jmenovat viceprezidenty, ministry, vysoce postavené úředníky a klíčové soudce. Do jeho pravomocí bude patřit i rozpouštění parlamentu, vydávání exekutivních dekretů a vyhlašování výjimečných stavů.
Erdoğan opakovaně zdůraznil, že pokud bude pokračovat s posílenými pravomocemi, zaujme v ekonomických záležitostech dominantnější pozici. Z poklesu hodnoty turecké liry a nárůstu inflace turecký prezident opakovaně obvinil „zahraniční síly“, které se prý snaží zmanipulovat tureckou ekonomiku. Úrokové sazby pak označil za „původce všeho zla“ a několikrát vyzval centrální banku k jejich snížení.
„Vyměňte dolary a euraza liry“
Když se Strana spravedlnosti a rozvoje poprvé dostala k moci v roce 2002, turecká ekonomika trpěla rostoucí inflací a vysokou nezaměstnaností. V následujících letech se vládnoucí formaci podařilo zemi proměnit v rozvíjející se trh tím, že podporovala obchod a mezinárodní investice.
„Turecká ekonomika ve všech oblastech předehnala rozvinuté země,“ pronesl Erdoğan tento měsíc na jednom z předvolebních mítinků. Zároveň vyzval občany, aby proměnili své dolary a eura v turecké liry a dali tak „lekci všem, kdo se snaží Turecko destabilizovat pomocí měnových kurzů“.
Roste ekonomika, ale i inflace
I přes současné finanční problémy a makroekonomická i geopolitická rizika zažívá turecká ekonomika za poslední desetiletí stálý růst, poznamenává katarská stanice. Ocenil to i Mezinárodní měnový fond (MMF), jenž zároveň varoval, že by trend nemusel být udržitelný. Kritici pak tvrdí, že Turecko růstu dosáhlo snižováním daní, vládními podpůrnými programy a rozsáhlými půjčkami, což vede k vysoké inflaci a růstu deficitu obchodní bilance.
Objem zahraničních přímých investic v Turecku loni poklesl na nejnižší úroveň od roku 2010. Analytici za důvod označují trvání výjimečného stavu a zhoršování vztahů se Západem. Erdoğanova vláda si ostatně za poslední roky vyměnila nespočet jízlivých poznámek se Spojnými státy i s Evropskou unií. Předmětem sváru jsou jednak domácí záležitosti, jako je například dodržování zásad právního státu nebo věznění žurnalistů, a jednak i zahraničněpolitické dění včetně války v Sýrii.
Vláda pevné ruky odstraní nejistotu
„Většina zahraničních investic v Turecku směřuje do stavebního sektoru, nikoliv do průmyslu nebo výroby,“ podotýká turecký ekonom Uğur Gürses. Ekonomika roste rychle, ale poměr přímých investic je nízký. Turecko je tak náchylné k inflaci a kolísání měny. „Kupní síla pracující a střední třídy klesá. Mnoho velkých společností dokázalo restrukturalizovat své dluhy, ale ty menší přežívají jen pomocí půjček a vládních podpůrných programů,“ všímá si Gürses.
Představitelé současného kabinetu nicméně trvají na tom, že pevná vláda s výraznými exekutivními pravomocemi po volbách přinese stabilitu a růst. Údajně se tak podaří odstranit i v současnosti „přetrvávající nejistoty“, jež prý zapříčinily „zahraniční síly“.
A zatímco politické strany v Turecku pokračují ve svých kampaních, tamní voliči už v neděli rozhodnou o tom, kdo dostane příležitost zajistit zemi lepší ekonomickou budoucnost, uzavírá server stanice Al-Džazíra.
