Něco málo o Ladislavu Smoljakovi
Díky nevšednímu humoru, který Ladislav Smoljak rozdával jako herec, režisér a scenárista, se jeho tvorba zapsala do srdcí diváků i zlatého fondu české kinematografie. Poslechněte si koláž z rozhovorů, které s Ladislavem Smoljakem natočili redaktoři Českého rozhlasu.
V rozhlasovém archivu, s výjimkou několika verzí cimrmanovských her, seminářů či jejich fragmentů, se nachází nepříliš velké množství rozhovorů s Ladislavem Smoljakem (1931–2010). Tedy s hercem, dramatikem a režisérem, který se výrazně podílel na podobě a utváření cimrmanovského mýtu.
Tyto rozhovory pocházejí přitom vesměs z polistopadového období...
Pro Divadlo Járy Cimrmana napsal hru Vyšetřování ztráty třídní knihy a se Zdeňkem Svěrákem je spoluautorem téměř všech dalších cimrmanovských dramat, resp. s výjimkou her Akt (Zdeněk Svěrák) a Domácí zabijačka (Jiří Šebánek).
Hry divadla Járy Cimrmana rovněž režíroval a vystupoval v nich.
Čtěte také
Výrazně se prosadil také jako filmový scénárista – většinou opět ve dvojici se Zdeňkem Svěrákem. Například Jáchyme, hoď ho do stroje!, Marečku, podejte mi pero! apod. Ze společných scénářů ještě navíc režíroval například snímky Jára Cimrman ležící spící, Rozpuštěný a vypuštěný, Nejistá sezóna.
V závěru života napsal několik divadelních her, z nichž první dvě uváděl se svým vlastním divadelním souborem Studio Láďa: Hymna, Fantom Realistického divadla Zdeňka Nejedlého, Malý říjen a Hus: Alia minora Kostnického koncilu.
Ladislav Smoljak zemřel 6. června 2010
Pořad je doplněn ukázkami z písní z divadelní hry Fantom Realistického divadla Zdeňka Nejedlého, ke kterým hudbu napsal Ivan Hlas a texty Ladislav Smoljak.
V další části pořadu se Hana Vohryzková zamyslí nad antisemitismem v politických procesech.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
