Nechtěná pestrost? Dokument o spolku, který zachraňuje přírodu na Pardubicku
Necelou třetinu živočišných druhů ohrožuje vyhynutí. Jsou zařazeny na takzvaný červený seznam. Důvodem je – vedle jiných – ztráta pestrosti, takzvané biodiverzity. A protože příroda nezná hranic, rozmanitost mizí ze státních i soukromých pozemků. Lidé ze spolku Pestré Polabí se na Pardubicku snaží o návrat živočichů do přírody. Kde začíná zájem přírody a kde zase zájem soukromých vlastníků? Poslechněte si dokument Nechtěná pestrost.
Čtěte také
Pestrost přírody a krajiny u nás stále klesá, daří se ji udržovat v chráněných územích, ale ve volné přírodě ne.
„V ovocných sadech už nutí pěstitele pokles opylovačů hledat náhradní řešení, takže dováží například umělé odchované čmeláky, kteří sady opylují,“ říká Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Pestré Polabí
Navracet přírodě na Pardubicku pestrost se snaží Martin Trávníček, předseda spolu Pestré Polabí. Je mu teprve 26 let, je to dvoumetrový chlap v montérkách, s mozolnatýma rukama a milým úsměvem.
Spolek založil se svým bratrem – entomologem a několika kamarády v době covidu. V roce 2023 dostal cenu Josefa Vavrouška za Ekozásek roku.
„Spravujeme přes 20 lokalit, většinou obecní pozemky, pak i minoritně fyzické osoby na pár lokalitách, tam je to ale složitější s jednáním,“ popisuje Trávníček.
Se spolkem hledá zanedbaná místa na Pardubicku třeba i při jízdě autem. Když takový pozemek najde, zjistí v katastru nemovitostí, komu patří, a zkouší jednat.
Kde všude na Pardubicku spolek Pestré Polabí působí? Jaké druhy se do přírody díky činnosti spolu podařilo vrátit? A jak se spolu daří jednat s majiteli soukromých pozemků? Poslechněte si celý dokument Nechtěná pestrost Českého rozhlasu Pardubice.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
