Nechceme přikovat mámu na tři roky k dítěti. Žádejme práci z domova i částečné úvazky, radí expert
Školský zákon počítá s tím, že by od roku 2020 měly mít i dvouleté děti nárok na umístění do jeslí. Je i pro ně vhodná institucionální péče, nebo jim naopak může odloučení od matky způsobit nenapravitelnou psychickou újmu? Počet dětí mladších tří let, které v česku navštěvují školku nebo jesle, patří mezi zeměmi OECD k nejnižším. „Kvalitní a dostupná zařízení zajišťují dobrou péči a pomáhají slaďovat soukromý a pracovní život rodičům,“ uvedla v pořadu Pro a proti koordinátorka dětských skupin Daniela Vašíčková.
Ta připomíná, že podle dostupných výzkumů se separační úzkost objevuje u dětí do jednoho roku, kdy začínají vznikat první sociální vazby. „Domnívám se, že tehdy děti začínají potřebovat kolektiv.“
„Pokud si rodiče vyhledají kvalitní zařízení, problémy s pobytem dítěte v předškolním zařízení jsou minimální. Neexistují žádné výzkumy, které by potvrzovaly negativní dopad na osobnost dítěte, které navštěvuje předškolní zařízení.“
Souhlasím s heslem, že šťastný rodič rovná se šťastné dítě. Když rodiče budou trávit kvalitní čas s dětmi i po návratu z dětské skupiny, tak to určitě bude hodnotnější než tam, kde sice rodič tráví celý den s dětmi, ale ne kvalitně. Daniela Vašíčková
Podle Vašíčkové je ale důležité, aby zařazení dítěte do kolektivu bylo pozvolné. „Nebavíme se zde o tom, že by roční dítě strávilo v zařízení osm hodin denně po dobu pěti pracovních dnů v týdnu. V dětských skupinách péče o děti probíhá opravdu v menších kolektivech, nejčastěji tam bývá dvanáct dětí a dvě chůvy.“
„Žijeme v jedenadvacátém století a trend slaďování osobního a pracovního života je velký. Ženy tvoří 96 % pečujících osob, mají pak nižší příjmy a hrozí jim chudoba v důchodovém věku. Bojím se, že pan Herman vzbuzuje v maminkách pocit špatného svědomí a podporuje stereotypy ve společnosti,“ soudí Vašíčková.
Pedagog Marek Herman upozornil, že do tří let se utváří až 90 % naší osobnosti. „Dítě nikdy není tak citlivé a vnímavé jako do tří let. Tehdy si díky přítomnosti matky a otce tvoří základní pocit důvěry v sebe a ve svět.“
„Dítě ve dvou nebo dvou a půl letech nezná pojem návratu. Když maminka odejde, dítě nechápe, že se mu může vrátit. První, co ho napadne je, že je s ním něco špatně. Navíc žádná jiná žena nebo muž nedokáže dát dítěti to, co jeho máma nebo táta.“
Zavřít mámu na tři roky do 3+kk na Proseku je jako vězení. Měli bychom se vrátit k rodině, širší rodině, komunitě, mateřským a rodinným centrům, možná i k dětským skupinám. Ale rozhodně ne dávat tříměsíční děti do jeslí jako ve Španělsku nebo Belgii. Marek Herman
Studie o tom, že by dítě bylo předškolním zařízením poškozováno, podle Hermana skutečně nejsou. „Ale máme zkušenosti. Každý týden jsem ve školce, tam je až 28 dětí na jednu učitelku včetně deseti dvouletých dětí s plínami, které pláčou. Takže neřešíte výchovné nebo vzdělávací problémy, ale mění se tam většinu času plíny.“
„Čeho se bojím? Že se stane naprosto běžným zvykem posílat děti do jednoho roku věku do školky a do dětských skupin. To prostě není normální,“ říká Herman.
Podle něj je třeba se ptát, co je hlavní hodnotou našeho života. „Kdokoli vám odpoví, že rodina, vztahy a děti. Pak ale stejné maminky dávají za pět měsíců děti do jeslí nebo dětských skupin. A tomu já nerozumím, co se to vlastně děje.“
„Určitě není dobré přikovat mámu na tři roky domů s dítětem. Matky vždy pracovaly a vždy u toho byly děti. Líbí se mi práce z domova, sdílené úvazky, částečné úvazky. A je role státu, aby tlačil na firmy, daňově je zvýhodňoval a podobně,“ navrhl Marek Herman.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.