Nechceme podvázat hospodářský růst, tvrdí SPD. Investujeme hodně, ale neefektivně, poukazuje Rusnok

Může si Česko dovolit přijmout takové změny fiskální politiky, jaké předložila vláda? Je tu prostor pro větší zadlužování země, nebo ne?

Jan Hrnčíř (SPD): Změna byla vyvolána nutností. Jakákoliv vláda, která by nastoupila po podzimních volbách, by rozvolnění musela udělat, protože schodek pro příští rok byl na úrovni 150 miliard korun, což by znamenalo výrazné proškrtání investic a možná i některých dalších služeb státu. A tomu se chceme vyvarovat.

Čtěte také

Prezident myslí na udržitelnost veřejných financí, říká STAN. Záměrně vládě komplikuje život, oponuje ANO

Kdyby se sáhlo do investic, podvázalo by to budoucí hospodářský růst. My se chceme vyvarovat toho, aby Česká republika stagnovala, aby se škrtaly investiční výdaje, a proto tu změnu děláme.

V letošním roce tak jsou investice téměř 273 miliard, tedy je to drtivá většina schodku. Ale pokud by ty peníze byly na spotřebu, je to špatně.

Jiří Rusnok: Nejsem žádný fundamentalista, který by tvrdil, že stát nemůže hospodařit se schodkem. Ale musíme vycházet z ekonomické a společenské reality. Obsahem ani naší výzvy, ani veta prezidenta není, že schodek musí klesnout na 150 miliard, to je komunikační mantra vládní koalice.

Hlavní problém je v tom, že tak, jak je zákon navržen, je de facto vyprázdněn, protože dává téměř neomezené rámce, pokud jde o další zadlužování.

Bylo normální, že bychom v době ekonomického růstu snižovali schodek. Nejde o konkrétní číslo. Kdyby byl schodek vynucen výjimečnou situací, například povodněmi nebo bezpečnostní situací, tak to musíme vzít. Ale v situaci, kdy je země v dobrém ekonomickém stavu, ekonomika roste a krizi nemáme, k tomu není žádný důvod.

Směřujeme k řeckému scénáři?

Investujeme dostatečně, aby se ty desítky miliard zase do rozpočtu vrátily?

Hrnčíř: Investice dávají smysl. Kdyby neznamenaly růst a návratnost, tak by nemohl investovat nikdo nikde, ať už je to stát, nebo soukromý sektor.

Když se podíváme například do sousedního Polska, které výrazně investuje, tak tam mají jeden z nejvyšších růstů v posledních letech. Polsko raketově roste a už nás v tuto chvíli předehnalo. Na tom je vidět, že investice fungují.

Čtěte také

Středula: Deficit rozpočtu je neakceptovatelný, je nutné sáhnout do daní. A zvýšit minimální mzdu

V zákoně navíc pořád zůstává dluhová brzda 55 procent HDP. Není v zájmu ani naší vlády, abychom výrazně zadlužovali zemi, proto se to nerozvolňuje.

Rusnok: Vždycky jde o to, jestli je to v rovnováze. A já tvrdím, že tam, kam směřujeme, už to není rozumné. Investujeme hodně a relativně velmi neefektivně – to nejsou investice, které by rychle zvýšily hospodářský růst. Říkají to všechny seriózní instituce, které se tím dopodrobna zabývají. Nikde jsem nečetl nezávislý odhad, že tady bude v letech 2028 nebo 29 najednou ekonomický růst.

Samo ministerstvo financí uvádí multiplikátory, koeficienty účinnosti investic ve vztahu k růstu HDP, jako menší než jedna. To rozhodně platí pro obranu, dopravní infrastrukturu a celou řadu dalších investic.

Samozřejmě potřebujeme dálnice, ale tady se dělá mantra z každé investice. Dlouhodobě mámevysokou míru investic, mnohem vyšší než většina zemí Unie, ale vyšší růst nemáme.

Čtěte také

Sliby důchodcům jsou jedna věc. Pro vládu je ale důležitější obsluha státního dluhu, soudí Zámečník

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) říká, že novela rozpočtových zákonů absolutně nemá alternativu. Na druhou stranu ekonomové varují, že můžeme narazit na dluhovou brzdu a situace se pak stane o dost složitější. Nehrozí, že bychom se mohli dostat na trajektorii Řecka?

Hrnčíř: To je strašení z řad opozice, které nedává úplně smysl. Současná opozice za uplynulé čtyři roky zadlužila Česko nejvíc v jeho novodobé historii, takže mně zní jejich kritika docela úsměvně. Samozřejmě je potřeba to kontrolovat, nemáme radost, že se zadlužujeme. Snažíme se seškrtávat provozní výdaje, abychom neprojídali schodek.

Rusnok: Řeckému scénáři jsme ještě hodně vzdálení. Až narazíme na dlouhovou brzdu, tak se změní zákon a bude posunuta nahoru, tak je to běžné všude.

Státnímu rozpočtu hrozí, že už teď máme nejrychlejší růst úroků ze všech zemí Evropské unie. Na obsluhu dluhu si jenom letos půjčujeme 110 miliard a postupně to bude růst. Je to supermandatorní výdaj, který musíte zaplatit. V jistém momentu už nebudete moct couvnout a finanční trhy vás donutí. Budou si dirigovat samy, co si nezaplatíme a kdy zvýšíme daně.

Zadlužuje vláda budoucí generace? Lze českou ekonomiku srovnávat s rostoucím Polskem? A kdy narazíme na dluhovou brzdu? Dozvíte se v záznamu celé diskuse. Moderuje Lucie Vopálenská.