Nečekejme, až se mladým bude chtít, to už bude pozdě, obhajuje zavedení povinné vojenské služby senátor Čunek

Jiří Čunek
Jiří Čunek

Politici napříč politickým spektrem uvažují, že by obnovili povinnou vojenskou službu. Opravdu je po více než 25 letech návrat ke starým vojenským pořádkům nutný? Skutečně už nemůžeme spoléhat jen na profesionální armádu a podporu NATO?

„Ukazuje se, že i při civilních ohroženích jako jarní povodně jsou nám dnešní mladí lidé spíše k ničemu. Nedokázali by si poradit, a to se naučí nejlépe na vojně,“ uvedl v pořadu Pro a proti senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL).

Ten zavedení vojenské služby prosazuje prý už několik let. „Společnost udrží pohromadě jenom kolektivní duch a pořádek, ke kterému armáda každého vede... Pak je tu také záležitost vlastenectví, odpovědnosti za sebe, svou rodinu, svou obec, svůj stát.“


Jsem přesvědčený, že ohrožení muslimskými imigranty nebo to, jak se nezodpovědně chovalo Německo nebo Evropa, kolem nás ukazuje, že jsme povinni jako politici zajistit, abychom jako stát a národ byli co nejvíce soběstační a obranyschopní. Neříkám, že to máme udělat příští rok, ale musíme tímto směrem jít.Jiří Čunek

Senátor chválil izraelský model, kde základní vojenskou službou musí projít každý. „Podobný, ne ale tak těžký úkol bychom měli na sebe vzít i my.“ Je k prospěchu tohoto státu, aby měl připravené mladé muže a ženy na jakékoli nenadálé situace, včetně vojenského ohrožení. „Nemůžeme čekat, až to lidé kolem nás budou cítit, protože to už zcela jistě bude pozdě.“

„Jsem přesvědčen o tom, že kdybychom nechali udělat průzkum veřejného mínění, tak to nebudou malá procenta. Ukazuje se, že zvláště ženy jsou zastánkyněmi toho, aby z mladých mužů byli trochu chlapi,“ shrnul Čunek.

Poslanec Bohuslav Chalupa (ANO) je podle vlastních slov jako bývalý voják ten poslední, který by k této problematice měl odtažitý vztah.


Něž se pustíme do toho, že bychom zavedli nějaký třeba šestiměsíční výcvik, tak bychom měli udělat víc pro zavedení branné výchovy do škol nebo přípravy na krizové situace jako povinný předmět. Tím bychom populaci připravili na to, že takový výcvik pak bude akceptován... Mluvím o tom ve sněmovně skoro tři roky, ale i moji koaliční partneři z KDU-ČSL tři roky mlčeli. A teď poslední dva měsíce, čím více se blíží parlamentní volby, toto akcentují.Bohuslav Chalupa

Jedna věc je vyhlásit nutnost zavedení základní vojenské služby, druhá věc jsou reálné podmínky. „Ty jsou jednak materiální, ale pak také schopnost populace akceptovat tuto potřebu.“

„Základní výstroj a výzbroj vojáka stojí 350 tisíc korun. Také nemáme výcvikové prostory, nemáme učebně-výcvikovou základnu, nemáme instruktory a jak je zaplatit, nemáme ani tyto vojáky kde ubytovat a čím nakrmit,“ připomněl poslanec.

Podle něj je také možné, že by například zaměstnavatelé žádali náhradu za uvolnění lidí k takové vojenské službě. „Můj odhad je, že jen základní příprava na zavedení průpravy populace na řešení krizových situací formou výcviku v době tří až šesti měsíců by přišla na 6 až 10 miliard korun,“ odhadl politik.

„Tady se 25 let neudělalo nic pro to, aby mladá populace měla větší sílu vlastenectví. Kdybychom teď přišli s touto myšlenkou, tak bychom byli obviněni z toho, že je šikanujeme a porušujeme osobní práva. Dnes mnozí rádi hovoří o právech, ale velmi málo se hovoří o povinnostech k sobě, své rodině a tak dále,“ konstatoval Bohuslav Chalupa.