Neberme celou společnost za rukojmí – jen kvůli části neočkovaných seniorů, říká biochemik Hostomský

Čtěte také

Jan Konvalinka: Plošná opatření už dělat nemusíme, ale máme jasná centra infekce, kde by se mělo pořádně testovat

„Dochází k nárůstu infekcí po celé Evropě, nastupují i další respirační viry, je to předpokládaný vývoj. Důležité je, že nedochází k nárůstu úmrtí v souvislosti s koronavirem. Není ani vidět trend k nové vlně, takže bych v tom nehledal něco alarmujícího,“ říká v Pro a proti imunolog IKEMu a místopředseda České společnosti alergologie a klinické imunologie Ilja Stříž.

Ředitel Ústavu biochemie a organické chemie Akademie věd ČR Zdeněk Hostomský se Střížem souhlasí a dodává, že epidemie má teď především lokální dynamiku. „Čísly bych alarmován v žádném případě nebyl, situaci u nás je jiná než před rokem.“

Virus se už nemá kam dál šířit. Brzy se zařadí mezi běžné chřipky.
Zdeněk Hostomský

Stříž očekává, že příští rok bychom mohli být už bez roušek, Hostomský je ještě optimističtější. „Kombinace proočkovanosti a přirozené imunity z obrovské vlny na začátku roku přinesla to, že se virus už nemá kam dál šířit. Zařadí se mezi běžné chřipky a do této fáze se teď už dostáváme.“

Čtěte také

U třetí dávky očkování si konečně můžete vybrat vakcínu, potvrzovací smska vám přijde velmi brzy, říká vládní zmocněnec Dzurilla

„Roli sehrálo, že velká část populace je proočkována a pak neznámá velká část lidí onemocnění prodělala. Nemůžeme se srovnávat s premianty jako Portugalsko, kde je proočkovanováno 86 procent populace, nebo Belgie, která má skoro 80 procent. My to nahrazujeme infikovanými, kteří jsou také dobře chráněni,“ vysvětluje Stříž. 

Ředitel a biochemik Hostomský se domnívá, že se média až příliš soustředí na počty infikovaných. „Ale propojenost mezi nakaženými, těžce nemocnými a hospitalizovanými se přerušila díky očkování a promořenosti. Takže třeba Británie udělala politické rozhodnutí nedržet opatření, protože  přestávají mít smysl, což podepisuji.“

U části seniorů dochází k poklesu protilátek po vakcinaci, nebo k průlomovým infekcím.
Ilja Stříž

Imunolog by se zaměřil především na seniory. „Je ještě hodně těch, kteří očkováni nejsou vůbec. Také se ukazuje, že u části seniorů dochází i k poklesu protilátek po vakcinaci, nebo k průlomovým infekcím.“

„Sledujme hlavně počty hospitalizovaných, těch, kteří zemřeli a říkejme, kolik z nich bylo vakcinováno. Za září nebyli zemřelí v souvislosti s covidem z velké části vakcinováni. V žádném případě bych ale nebral celou společnost jako rukojmí jen proto, že se část seniorů nenaočkovala. Tak, že budeme zavírat školy nebo plošně očkovat malé děti,“ doporučuje Hostomský.

Z pohledu evoluce covid zabíjet nechce

Podle něj se časem virus SARS-CoV-2 stane dalším z relativně málo škodlivých virů.

Čtěte také

Konvalinka: Očkovaní s covidem v nemocnicích mají i jiné choroby. Většina pacientů je ale neočkovaná

„Už varianta delta je co nejinfekčnější a co nejméně škodlivá. Virus se chce replikovat, takže chce způsobovat mírné příznaky, ale nikoho nechce nezabít. I hospitalizace je pro virus nežádoucí přerušení řetězce infekce,“ popisuje evoluční hledisko ředitel Ústavu biochemie a organické chemie Akademie věd ČR.

„Delta jde správným směrem: je infekčnější, ale nemá větší smrtnost. Poslední koronavirus, který se běžně rozšířil, byla takzvaná ruská chřipka z roku 1889. Pandemie trvala dva roky a dnes virus infikuje každou zimu malé děti, aniž by měly jakékoli příznaky. Také zmutoval, protože na začátku zabíjel podobně jako SARS-CoV-2,“ srovnává a konstatuje dnešní příznivý vývoj Ilja Stříž.

Celé Pro a proti Karolíny Koubové najdete v audiozáznamu.