„Neandertálské geny“ zhoršují průběh covidu. Ale zřejmě chrání před nákazou HIV a snad i neštovicemi

Neandertálský gen, který souvisí s těžkým covidem, je úsek dědičné informace na třetím chromozomu. Je to jedna z mnoha částí lidského genomu, kterou vědci objevili už u člověka neandertálského a má ji i část dnešních lidí. V jižní Asii má tento úsek v neandertálské variantě asi polovina lidí, zatímco v Evropě jen asi pětina.

Čtěte také

Podle výzkumů žili neandrtálci několik tisíciletí s homo sapiens společně

Pozornost tato část genomu upoutala v době covidu, když vědci hledali vysvětlení, proč lidé v jižní Asii trpí častěji těžkou formou covidu – a zjistili, že těžký covid mají častěji lidé právě s touto genovou variantou.

V tomto úseku genu jsou zakódované buněčné receptory, tedy přípojná místa na povrchu buněk. V případě těžkého covidu hrají roli imunitní receptory. 

Lidé, kteří mají velmi těžký covid, trpí takzvanou cytokinovou bouří, jejich imunitní systém reaguje přehnaně, vysvětlil pro BBC Hugo Zeberg, který působí na Institutu evoluční antropologie Maxe Plancka v Německu a na Karolinském institutu ve Švédsku.

Více receptorů pro covid, méně pro HIV

Studii, která potvrdila spojitost mezi neandertálskou genovou variantou a těžkým covidem, publikoval Zeberg předloni. Potom v jiném výzkumu zjistil, že varianta v jiném genu, kterou máme také od neandertálců, naopak souvisí s mírnějším průběhem covidu.

Čtěte také

Preventivní léky před nákazou HIV jsou v Česku dostupné. Jen se o tom málo ví, zdůrazňuje lékař Jilich

Letos k tomu přidal zjištění, že i ta genová varianta, která průběh covidu zhoršuje, by mohla být pro nás výhodná. Konkrétně snižuje riziko nákazy virem HIV. Jsou za to opět zodpovědné imunitní receptory, ale opačně než u covidu. Lidé s touto genovou variantou mají o něco méně míst, kam se HIV může uchytit.

To potvrdila i analýza zdravotních záznamů ze tří světových biobank – lidé s takzvanou neandertálskou variantou na třetím chromozomu mají asi o čtvrtinu menší riziko, že dostanou HIV.

Výhoda?

Neandertálce tyto geny pravděpodobně chránily také před nějakou nemocí, i když genetikové ještě nevědí, která to byla. Hugo Zeberg se domnívá, že by to mohly být pravé neštovice.

Čtěte také

Co když se při četbě genomu narazí na problém? „Ne všechny nemoci se rozvinou,“ uklidňuje genetik

Zeberg si také kladl otázku, jak je možné, že se tato varianta v lidském rodokmenu udržela v takovém počtu po desítky tisíc let, že se dědila z generace na generaci a nevymizela, ale možná jí spíše přibývalo.

Genetici pro to mají vysvětlení: Více se udrží takové genové varianty, které jsou pro svého nositele něčím výhodné. Lidé, kteří mají tuto konkrétní variantu, mají větší šanci na přežití a zplození potomstva než lidé s jinými variantami nebo mutacemi daného genu.

Poslechněte si celou reportáž Martina Srba.