Návštěva Nesmrtelných
Jedno z proslulých děl starověké čínské přírodovědy známé jako Chuaj-nan-c' (Mistr z [království] Chuaj-nan), ve skutečnosti Chung-lie-ťie (Pojednání o velkém světle), má zvláštní historii.
Když roku 123 př. n. l. zemřel Liou An, princ z Chuaj-nanu, tradovalo se o něm, že zanechal toto dílo, ale s autorstvím to bylo složitější. Zajímavý je tak nejen obsah tohoto spisu, ale i jeho vznik, alespoň soudě podle díla Lie-sien čchüan-čuan (Úplné Životopisy Nesmrtelných), které se datuje do let 200 až 400 n. l.
Připomeňme, že ve staré Číně žila víra v nesmrtelné, takže nepřekvapí vyprávění, jak se jednou objevilo u Liou Anova sídla osm starých mužů žádajících, aby byli vpuštěni. Strážce je odbyl s tím, že princ chce moudré učence, silné a udatné muže, zatímco oni jsou staří. Nečekaní návštěvníci se v tu chvíli proměnili v černovlasé patnáctileté mladíky. Teď už Liou An spěchal vstříc svým hostům, zavedl je do nádherné místnosti s hedvábnými závěsy, načež se mladíci opět proměnili ve staré muže a představili se.
Kdo byli Nesmrtelní
Jeden z nich prý vyvolává vítr a déšť, jestliže se posadí, když povstane, zvedne mraky a mlhu, vytvoří hory tím, že navrší písek. Další dokáže rozdrobit výšiny a zaplnit údolí, ochočit tygra a leoparda, ulovit draka a hada, a ovládá bohy a duchy. Jiný povstáním přináší smrt a změní jasné denní světlo ve tmu. Zajímavý je ten z Nesmrtelných, který pravil, že dokáže vařit bláto, aby získal zlato. To, že umí jezdit na drakovi, je méně důležité.
Tradovalo se, že ne Liou An, ale tito Nesmrtelní ve skutečnosti napsali knihu Chung-lie-ťie. Není vysloveně alchymická, tehdy ani nemohla být, protože platil císařský zákaz umělé výroby zlata vydaný roku 144 př. n. l. Proto se v knize nepíše, jak kovy vyrobit, ale jak v zemi vznikají. Je to nápověda - podstata procesu je vysvětlena a je na alchymistovi, aby ho urychlil. Pokud porozumí textu, což není snadné, jak naznačuje popis vzniku zlata:
"Když výpary z centrálních zemí [ze středu Číny] stoupají k prašným nebesům [narážka na prachové bouře], v pěti stech letech dávají zrod jüe, jüe dává v pěti stech letech zrod žluté rtuti, žlutá rtuť dává v pěti stech letech zrod žlutému kovu [zlatu], a žlutý kov rodí za tisíc let žlutého draka. Tam, kde se žlutý drak uloží k trvalému spánku, vznikají žluté prameny".
Jak "vzniká" zlato
Není to zrovna srozumitelný návod, v němž jen z násobků pětky vytušíme souvislost mezi středem Číny a významnou čínskou číslovkou. Pět bylo i zeměpisných směrů: východ, západ, jih, sever a střed. Čína byla známa jako Říše Středu. Dál zůstávají dohady. Soudí se, že jüe by mohl být realgar (tetrasulfid tetraarzénu, As4S4), žlutá rtuť pak možná směs síry a rtuti. Je však úplně jasné, že z takových složek nikdy nevznikne zlato.
Zcela nejasný je žlutý drak, jenž byl v Číně zvláštní formou tohoto tvora, o němž se dočteme, že "podstatou žlutého kovu [zlata] je žlutý drak". Se Žlutými prameny to není snazší; ve starověku se tento výraz používal pro místo smrti. Někdy se soudí, že toto spojení zlata s říší smrti je narážkou na místo, kde žijí smrtelní, kteří se stali nesmrtelnými. Další pokračování textu je ještě nesrozumitelnější:
"Když částečky ze Žlutých pramenů vystupují a stávají se žlutými mračny [vodními parami ?], jin a jang spolu bojují, vytvářejí salvy hromů, a odlétají v podobě blesků. Tyto [výpary] které byly nahoře, padají dolů [jako déšť], a proudící vody potom plynou a spojují se ve Žlutém moři."
Ale není to moře, které známe ze zeměpisu. Číňané kladli moře do stran světadílu, a Žluté moře by v něm mělo ležet uprostřed; je to míněno filosoficky a pro nás nesrozumitelně. Žádné z dalších moří, o nichž se zmíníme, není totožné se skutečným stejného jména.
Jak vznikají jiné kovy
Pokud jde o jiné kovy, pak výpary z východních zemí dávají v osmisetletých intervalech zrod azurovému kovu, olovu, načež po tisíci letech odchází Azurový drak, aby dal vzniknout Azurovým pramenům. Opět následuje boj jinu s jangem a výsledný déšť odtéká do Azurového moře. Dál jen stručně - výpary z býčích, patrně z jižních zemí, produkují v sedmisetletých intervalech červený kov, měď, a po boji jinu s jangem odtékají vody do Červeného moře. Stříbro vzniká v devítisetletých intervalech z výparů ze slabých zemí, západních, a voda končí v Bílem moři. Z výparů z kravích zemí, severních, se v šestisetletých intervalech tvoří železo a voda putuje do Černého moře.
Kniha Chung-lie-ťie je skrytě alchymická. Vyjmenovává nezbytné ingredience a pod pláštíkem představ o vzniku kovů v přírodě popisuje transmutaci, přičemž několikasetletá období jsou narážkou na myšlenku cyklických dějů v přírodě. Dál nemůžeme učinit žádný byť trochu solidnější závěr. Jen ukončeme tím, že Liou An prý napsal ještě jedno dílo, které je srozumitelnější.
Celý rozhovor s prof. Krpenkem si můžete poslechnout v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 16. 3. 2007.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
