Návštěva Mirka Topolánka v Pákistánu a Gruzii

Především ale leží v oblasti, která dnes patří k nejostřeji sledovaným regionům, zejména kvůli své klíčové pozici v boji proti terorismu.

Hlavním tématem rozhovorů Mirka Topolánka s prezidentem Parvízem Mušarafem a premiérem Šaukatem Azízem patřily otázky ekonomické spolupráce. Topolánka ostatně na cestě doprovázeli ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, a také mise českých podnikatelů. Zásadní otázkou pro budoucnost vzájemného obchodu jsou reciproční smlouvy, zejména dohoda o ochraně investic a dohoda o zamezení dvojímu zdanění. Právě na nich závisí další rozvoj vzájemného obchodu, který může mít velmi růžové perspektivy. Česká delegace s pákistánskými představiteli jednala mimo jiné i o prodeji českých radiolokátorů Věra, nástupců slavné Tamary. Systém Věra je pasivní sledovací zařízení, které samo nevysílá, ale jen přijímá a zpracovává signály. Může najednou sledovat až 200 letounů, a také dokáže objevit přítomnost cizího radaru, aniž je samo odhaleno. Pardubická firma ERA, která přístroje vyrábí, už má prý dohodnutou dodávku čtyř těchto systémů, jeden z nich už v Pákistánu je. V souvislosti s plánem na dodávku Topolánek s pákistánským prezidentem i premiérem probíral i otázku uzavření dohody o utajovaných informacích. Radiolokátory tohoto typu jsou vojensky a politicky velmi citlivým zbožím. Jak známo, Věry chtěla před několika lety vyvážet do Číny společnost Omnipol- Vláda jí nakonec v obchodu zabránila s ohledem na zájmy Spojených států. V případě Pákistánu ale naši američtí spojenci neprotestují. Očekává se ale, že si české úřady udrží určitou kontrolu nad přístroji i po jejich předání Pákistánu. Navzdory nevyhnutelné opatrnosti ovšem Pákistán zůstává důležitým členem protiteroristické koalice seskupené kolem Spojených států. Pákistánský prezident Mušaraf, který se ještě jako generál k moci dostal pomocí armády, je považován za záruku prozápadní orientace země. I proto se mu odpouštějí určité prohřešky proti obvyklým pravidlům demokracie. V posledních týdnech ale Pákistánem hýbou protivládní demonstrace, a zcela se nedaří uklidnit situaci ani na afghánské hranici. V této těžce dostupné horské oblasti dosud operují příslušníci Talibanu a Al Kajdy.

Z Pákistánu český premiér Topolánek odletěl na návštěvu Gruzie, kde zůstane do soboty. I zde byl vzájemný obchod jedním z důležitých témat jednání. Mirek Topolánek se svým gruzínským protějškem Zurabem Nogaidelim hovořili mimo jiné o možné dodávce českých bojových letounů L-159, a také vývozu munice, kterou česká armáda momentálně nepotřebuje. Podobný obchod se už před dvěma lety uskutečnil, ale vyvolal nesouhlas Ruska.

I Gruzie, podobně jako Pákistán, i když v jiném smyslu, zůstává geopoliticky horkou půdou, zejména kvůli napjatým vztahům mezi Tbilisi a Moskvou. Gruzie obviňuje Rusko z podpory separatistických oblastí na svém území - Jižní Osetie a Abcházie. Moskvě zas vadí relativně prozápadní orientace Gruzie a její snaha stát se členem NATO, a tedy se vymanit z vlivu Ruské federace. Napětí mezi Moskvou a Tbilisi se vyhrotilo vloni na podzim, když Gruzie vyhostila čtyři ruské důstojníky kvůli podezření ze špionáže. Rusko pak přerušilo spojení s Gruzií, vyhlásilo vůči ní hospodářskou blokádu a zostřilo postup vůči Gruzínům žijícím na ruském území. Stovky jich vyhostilo. Od začátku roku také zdvojnásobilo ceny plynu, který do Gruzie z Ruska proudí.

Mirek Topolánek podpořil snahy Gruzie o vstup do Aliance, a jednal také o zóně volného obchodu, jež by mohla usnadnit Gruzii vstup na evropský trh, který by zeslabil dopad ruského embarga. Česká republika se tedy během této návštěvy projevila jako sebevědomý a konsistentní hráč na mezinárodním poli. Stejně jako v případě Pákistánu, i Topolánkova návštěva Gruzie byla vůbec první cestou českého premiéra do této země. Návštěvu Gruzie zakončí český premiér v sobotu, kdy by se měl vpodvečer vrátit zpátky do Česka.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .