Návrhy Schillerové jdou špatným směrem. Vláda si vytváří neomezený prostor pro výdaje, tvrdí ekonom
Poslanci projednávají spornou novelu zákona upravující veřejné rozpočty a sestavování státního rozpočtu. Podle opoziční kritiky povede návrh k rozvolňování pravidel rozpočtové odpovědnosti, skryté zadluženosti a ve výsledku ohrozí finanční stabilitu státu. „Zákon čteme tak, že vláda nebude rozpočtově ničím omezená. Je otázka, jestli ho bude využívat – my si myslíme, že ano. Jediným soudcem pak budou finanční trhy,“ varuje v Ranním Plusu Petr Musil z Národní rozpočtové rady.
Podle pozměňovacích návrhů ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by se některé výdaje na obranu, energetiku a především dopravní stavby nezapočítávaly do výdajových rámců. Národní rozpočtová rada už spočítala, že by tyto výjimky mohly představovat až 200 miliard korun mimorozpočtových výdajů. Co vám na vládním návrhu vadí nejvíce?
Dvě věci. Ta první je zavedení výjimky na výdaje, které by se nezapočítávaly do výdajových rámců – a sice výjimka na financování infrastruktury, hlavně dopravních staveb, ale jsou tam i vodní stavby. To čteme tak, že pak už vláda nebude naprosto ničím limitovaná z hlediska rozpočtových nebo fiskálních pravidel.
Čtěte také
Za druhé považujeme za velice problematické, že se objevil pozměňovací návrh, aby v případě, že Poslanecká sněmovna vrátí vládě návrh rozpočtu v prvním čtení, vláda už při přepracování rozpočtu nebyla limitovaná výdajovými rámci.
Tak jako se to stalo třeba teď s přepracovaným rozpočtem, nebo aspoň takto, obhajovala ministryně Schillerová.
Ano, přesně tak. Výklad paní ministryně je takový, že když se to vrátí v prvním čtení, tak vláda už nemusí postupovat podle pravidel – zákon na to nepamatuje. Ministryně Schillerová přislíbila, že tu věc napraví.
Ta věc pravděpodobně bude napravena, ale v tom špatném směru. Zatímco dosud to byla bitva právních výkladů, tak pokud tento návrh projde, tak bude v zákoně natvrdo napsáno, že při vrácení v prvním čtení už výdajové rámce to pro ten rozpočet neplatí.
Hrozí tedy podle vás schválením této novely kolaps veřejných financí a rozvrat finanční stability státu, jak říká opozice?
Záleží, jak dlouho by uvolnění rozpočtových pravidel trvalo. Vláda si tím vytváří v podstatě neomezený prostor. Je otázka, jestli ho bude využívat – my si myslíme, že ano.
Když nepojedeme podle legislativy, budou pak soudcem jen finanční trhy. Nakonec nás mohou vytrestat tím, že třeba dále porostou úroky z vládního dluhu.
Konsolidovat až za dva roky
Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli v TV Nova označil příští rok za čas nastartování investic. Konsolidovat se podle jeho slov začne od roku 2028. To vás neuklidňuje?
To nás neuklidňuje, protože největší vládní hnutí ve svém předvolebním programu mělo, že bude konsolidovat veřejné finance každý rok o půl procentního bodu v poměru k HDP. Teď slyšíme, že se to zase odkládá. A když už se to odložilo jednou, tak proč by se to nemohlo odkládat donekonečna?
Čtěte také
I předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl ale říká, že bez výrazné konsolidace veřejných rozpočtů se podle těch stávajících pravidel těžko sestaví rozpočet na příští rok. Není to rozvolnění nutností?
Ne, ne. My jsme nejpozději loni na jaře upozorňovali, že rok 2027 bude problematický při sestavování státního rozpočtu, pokud nebudou přijata dodatečná konsolidační opatření. Říkali jsme to opakovaně. Čili pokud je tím někdo z politické elity překvapen, tak nás asi dostatečně neposlouchal, nebo nestudoval naše stanovisko.
Ministryně Schillerová odůvodňuje rozvolnění pravidel tím, že chce dělat rozpočet transparentně – aby nemusela postupovat jako předchozí vláda, která sice zákon nějak dodržela, ale Národní rozpočtová rada jÍ stejně vyčítala nadhodnocování příjmů a výdajů. Není to lepší postup?
Nejlepší postup by byl, kdyby ta pravidla, která doposud platí, byla dodržována. Znovu opakuji, my jsme už minimálně rok upozorňovali na to, že tento rok se budou muset přijmout dodatečná konsolidační opatření, aby byl rozpočet sestavitelný. Tato slova vnímáme spíš tak, že se vládní elitě do té konsolidace nechce.
Pokud ten zákon projde – a vládní koalice má ve Sněmovně většinu – dává Národní rozpočtová rada vlastně smysl? Když touto novelou ministryně Schillerová chce legalizovat systém, kde se na rozpočty projednávané mimořádně nevztahují vůbec žádná pravidla?
Rozpočtová rada dává smysl, dokud politici nebudou s veřejnými financemi hospodařit zodpovědně a dlouhodobě udržitelně. Čili naše role se nezmění. My pořád budeme v roli hlídacího psa veřejných financí a samozřejmě budeme čekat, to se nedá svítit.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
