Navrhl prezident Křečka na ombudsmana nezákonně? Lhůta uplynula, míní senátní kandidát Schorm

Senát na ombudsmana nominuje dva muže: advokáta Jana Matyse a Víta Alexandera Schorma, který je vládním zmocněncem u Evropského soudu pro lidská práva.

Čtěte také

David Klimeš: Úřad ombudsmana nemůže stát jen na jméně šéfa

„Je to jako na houpačce. Počátkem minulého týdne všichni věřili, že to má Helena Válková téměř jisté, a koncem týdne bylo vše jinak. Tak to musím vnímat i já, když do toho se vší vážností jdu,“ říká Schorm v Interview Plus.

Pozastavuje se nad tím, že lhůta pro předložení kandidátních listin byla do 20. prosince 2019. „Je zvláštní, že jde oproti veškerým zvyklostem a právním pravidlům volebních procesů, kandidátní listinu změnit. Že ji lze stáhnout a někoho vyškrtnout, to běžné je, ale najednou přijít s novými kandidáty je už trochu neobvyklé,“ dodává.

Považuje tedy Křečkovo navržení za nezákonné? „Nevím, jestli bych to takto formuloval, ale například Kateřina Valachová (ČSSD) už v tomto smyslu vyjádřila pochybnosti,“ upozorňuje Schorm.

S poslanci chce diskutovat o tom, jak by měl veřejný ochránce práv svou funkci co nejlépe vykonávat. S žádostí o schůzku obeslal všechny poslanecké kluby. Odpověď zatím nedostal od ČSSD a SPD.

Zákaz hidžábů je diskriminační

Ombudsman by podle Schorma měl být schopný „rychle reagovat na potřeby obyčejných lidí, kteří se na něj obracejí a pomáhat jim při řešení nejrůznějších správních potíží.“

Čtěte také

„Úřad ombudsmana si v Česku získal pověst, že píská rovinu.“ S právníkem Němečkem o kauze Heleny Válkové

Pokud jde o konkrétní případy z minulosti, Anna Šabatová se zastala somálské studentky a zákaz hidžábu na střední škole označila za diskriminaci. Její tehdejší zástupce Křeček ji za to ale kritizoval. Jak se na věc dívá Schorm?

„Odpověď dává nedávný rozsudek Nejvyššího soudu, který dal ombudsmance za pravdu,“ odpovídá. Podle něj jde o jeden z případů, který vzbudí velkou pozornost a kontroverze, ale ve skutečnosti zas o tolik nejde.

Pokud totiž zákaz není odůvodněn potřebami výuky, jde „o přehnané opatření, které těžko může naplňovat nějaký legitimní cíl.“ Křeček argumentoval tím, že pokrývky hlavy zakazuje školní řád, Schorm namítá, že diskriminační zacházení může vyvěrat i ze znění právního či interního předpisu.

Komu můžu (ne)pronajmout byt?

Do sporu s Šabatovou se Křeček dostal i v kauze pronájmu bytů – prohlásil, že když „někdo nechce pronajímat byty Romům, není to výraz rasismu, nýbrž zkušenosti.“

Čtěte také

Stanislav Křeček: Šabatová mě odřízla. Diskriminace má řešit soud, ne ombudsman

„Nevím, jestli zkušeností, ale dokážu si představit opatrnost majitele při pronajímání svého bytu. Mám jisté pochopení pro takový postoj, ale asi by to nemělo být kritérium, které vylučuje jakéhokoli člověka jiné barvy pleti,“ zdůrazňuje Schorm.

Připomíná, že v daném případě toto kritérium neuplatňovali majitelé, ale realitní kancelář v rámci své nabídky. Kde je ale hranice mezi legitimní opatrností a diskriminací?

„Je velmi tenká a nejasná. Když s někým vstupuji do nájemního vztahu, přemýšlím o perspektivách. Ten člověk mi třeba řekne, jestli má práci, odkud je, jestli má rodinu – to může být součástí rozhovoru. Pronajímatel by měl posoudit, jaký na něj ten konkrétní člověk dělá dojem. A ne uplatňovat kritérium, že muslimy v žádném případě ne,“ dodává Schorm.

Je dobře, že Válková zůstává ve vládní radě pro lidská práva? Poslechněte si v Interview Plus Michaela Rozsypala.