Návrat do škol: Budeme čerpat ze zkušeností, které jsme získali v červnu, shodují se ředitelé

Cílem je minimalizovat rizika a současně snížit karanténní opatření na nutné minimum, shrnuje ministr Robert Plaga principy, podle kterých je koncipován manuál pro ředitele škol. Ten stanovuje pravidla a doporučení pro provoz na školách v nadcházejícím školním roce. Jak se na jeho začátek školy připravují?

Hosté speciálu Radiožurnálu:

  • Robert Plaga, ministr školství (za hnutí ANO);
  • Blanka Lukeš Reindlová, ředitelka ZŠ Husova v Liberci;
  • Pavel Martinovský, předseda Asociace učitelů dějepisu, zástupce ředitele ZŠ Vratislavova v Praze;
  • Viktor René Schilke, předseda České středoškolské unie, student 1. Střední ScioŠkoly;
  • František Dobšík, předseda ČMOS PŠ;
  • Simona Hoskovcová, dětská psycholožka.

Neočekávám, že bychom v manuálu pro ředitele škol dělali po začátku školního roku nějaké zásadní změny nebo aktualizace, říká ministr Robert Plaga. Metodika, která zohledňuje individuální podmínky v jednotlivých školách, se podle něj setkala s pozitivní odezvou.

Čtěte také

Čím víc se bude škola doporučeními v manuálu řídit, tím bude v případě výskytu covid-pozitivního případu zásah krajské hygienické stanice do provozu školy menší, je přesvědčený Robert Plaga.

„Jde o to, aby do karantény šlo co nejméně tříd, a ne celá škola,“ shrnuje s tím, že povinná distanční výuka přijde na řadu až ve chvíli, kdy se do karantény dostane většina třídy.

Látky bude víc

Ředitelé a pedagogové se většinou shodují, že budou čerpat ze zkušeností, které získali během měsíce nepovinné školní docházky v závěru minulého školního roku. Připravují se také na to, že jarní výpadek výuky se u dětí podepíše na nevyrovnané úrovni znalostí.

Rodiče by neměli vytvářet paniku, když během prvních týdnů dětem něco nepůjde. A je potřeba i jejich pochopení, když bude například u některých předmětů více domácích úkolů zaměřených na hlubší procvičování.
Pavel Martinovský

Ministr Plaga v tomto ohledu apeluje na pedagogy, aby k dohánění látky přistupovali v rozumné míře. Cílem by podle něj měly být základní kompetence žáků nastavené rámcovými vzdělávacími programy, ne snaha dohnat zameškaný půlrok během několika prvních týdnů.

Čtěte také

„Můžeme třeba probrat určité téma hlouběji a potom na něm ukázat, že se daný jev dá aplikovat i u jiné látky, kterou jsme zrovna neprobrali nebo jsme ji vzali jen povrchně,“ ilustruje na příkladu zástupce ředitele ZŠ Vratislavova v Praze Pavel Martinovský.

„Jde o to, abychom u žáků dodrželi jakýsi rámec schopností a dovedností, a pak už bude jen na nich, jestli dokáží základní poznatky a schopnosti rozvinout u toho, co se zrovna neprobralo.

Co na manuálu ministerstva školství kritizují školské odbory? Jak jsou na nové podmínky připravení nepedagogičtí pracovníci? Jak dětem návrat do lavic co nejvíc usnadnit? A jak se s epidemiologickými riziky spojenými s otevřením škol vyrovnávají v okolních státech? Poslechněte si celý speciál Radiožurnálu a Plusu.

autoři: Karolína Koubová , and
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.