Nastává rozhodující týden reformy zdravotnictví - znovu

Předně by měl ministr zdravotnictví představit technické detaily reformy. Nutno dodat, že tyto detaily se mohou stát jejím kamenem úrazu. Stále totiž není jasné, jakou právní cestou se převedou fakultní nemocnice na akciové společnosti a jak budou privatizovány zdravotní pojišťovny. Jsou známy věcné zásady, jak chce reformátor Tomáš Julínek postupovat, nejsou však k dispozici konkrétní paragrafy. Právě tyto paragrafy by měly projít kritikou právníků, aby bylo jasné, jestli se dají použít a jestli v sobě neskrývají nějaká rizika pro státní majetek. Čeká se tedy na konkrétní paragrafy.

A zároveň by měla proběhnout schůze koaliční devítky, která by se vyjádřila k reformním zákonům a zvláště ke zmíněným paragrafům, které mají převádět nemocnice a pojišťovny.

Obě tyto záležitosti se měly odehrát už počátkem května a mají rozhodnout osud reformy. Zatím se tak nestalo a otázka zní, co se za tím skrývá.

Existuje několik odpovědí, které vypadají, že jsou poměrně blízko k pravdě. Podle první z nich nemá ministr Julínek k dispozici příliš kvalitní právníky. Nedokážou tedy najít právní cestu, která by prošla testem Legislativní rady vlády případně opozičních právníků.

Je totiž jasné, že převody fakultních nemocnic i zdravotních pojišťoven jsou dosud nevyzkoušené právní operace a že úkol je o to těžší. Ještě fakultní nemocnice mají nějaký vzor, kterým jsou převody krajských nemocnic. Model, podle kterého se majetek příspěvkové nemocnice převede na akciovou společnost a později se na akciovky převede i činnost nemocnice, byl vyzkoušen v mnoha krajích, je ovšem fakt, že to vždy nebylo úplně bez chyb. Například v Olomouckém kraji, kde se odpůrci obrátili na soudy, byl převod zrušen, což dodnes paralyzuje činnost krajských nemocnic včetně úplného ukončení investic. Nutno dodat, že je složitější převádět státní příspěvkovou organizaci, než tu, která patří kraji.

V případě pojišťoven se na akciovou společnost převádí veřejnoprávní organizace a to vyžaduje už úplně speciální přístup.

Obě operace - pro nemocnice i pojišťovny - by se zřejmě daly zvládnout bez velkých potíží, kdyby bylo víc času a dal se ocenit jejich majetek soudními znalci. Tato operace však trvá nejméně rok a tolik času reformátoři nemají. Proto musejí hledat v zákonech dosud nepoužívané kličky.

Existují i další odpovědi, proč se publikace sporných paragrafů odkládají. Reformátoři například mohou čekat, až se přiblíží léto a většina kritiků privatizace odjede na prázdniny.

Třetím vysvětlením je možnost, že také Julínek chce použít několikrát vyzkoušenou metodu, podle níž je třeba sporné zákony schvalovat v časové tísni. Jednak nebudou mít čas kritici, jednak si nikdo nevšimne, že právní mantinely jsou děravé a že by se tedy měly opravit.

Časová tíseň už skutečně nastává. Pokud Julínek zákony a paragrafy dopíše v příštích čtrnácti dnech, existuje ještě možnost, že v srpnu dorazí do sněmovny a budou schváleny před koncem roku. Pozdější termín ohrožuje reformu sám o sobě.

V každém případě je zdržování podezřelé, a proto bude jen ku prospěchu věci, když ministr zákony předloží koaličním partnerům dnes či zítra, jak zní zatím poslední slib.

Pak by byl nadcházející týden skutečně rozhodujícím termínem reformy. Platilo by to přinejmenším částečně. Z kvality paragrafů, které mají převádět nemocnice a pojišťovny, bude odborníkům jasné, jestli je možné brát reformu stále vážně, anebo jestli už je čas zlomit nad ní hůl. Ovšem z politického hlediska to ještě jasné nebude. Politici se musí nade vším nějak dohodnout a k tomu ve věci zdravotnictví poslouží setkání koaliční devítky či dvanáctky. Devítka se však schází už dnes a tak je nepochybné, že se nepůjde o reformní zákony.

Politici chtějí rozhodovat pouze o poplatcích u lékaře. Jde spíše o zdravotnický folklór, který není pro reformu příliš podstatný. Ovšem ve veřejné debatě stále zakrývá mnohem důležitější otázky okolo nemocnic a pojišťoven. Může se stát, že poplatky zvítězí na nejvyšší politické úrovni nejen dnes, ale i tento týden. Stačí, když se uzavře tak zásadní kompromis, při kterém budou třeba od placení osvobozeny děti do tří let.

Ovšem pokud budou zákony opravdu zveřejněny, je velmi pravděpodobné, že se o nich představitelé koalice přinejmenším zmíní. Výmluvné by bylo i mlčení: znamenalo by totiž, že převládají rozpaky. Možná tedy skutečně stojíme před rozhodnutím. Buď se sporné otázky zodpoví a reforma bude pokračovat. Anebo se definitivně ukáže, že všechny změní stojí na vodě a že zdravotnictví tedy čeká těžké období chaosu, kdy přestanou platit stará pravidla a žádná nová nebudou k dispozici. Sázka je poměrně vysoká.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .