Nastal čas privatizovat strategický státní majetek, radí Řecku ekonom Kovanda

Jak by bankrot Řecka ve skutečnosti vypadal? Byla by to pro Řecko úleva? Hodila už eurozóna Atény přes palubu?

„Řecku bankrot hrozí, ale stále nejsme svědky úplně kooperativní hry ze všech stran,“ uvedl v pořadu Pro a proti politolog řeckého původu Thomas Kulidakis.

Podle něj řešení krize, které zvolila Evropské unie, eurozóna a především Německo, bylo neúspěšné. „Řekové jsou v situaci, kdy jejich dluh dosáhl 175 %, přitom na začátku krize to bylo 110 %.“

„I neekonomové musí vidět, že když se vám po pěti letech šetření zdvojnásobí dluh, tak musí být něco špatně,“ tvrdí politolog.

Ten je přesvědčen, že Řecko šetřilo dostatečně, ale nestoupaly příjmy, protože ekonomika se propadá rychleji. „Byť Řekové vybírají větší procento HDP, přesto klesá rychleji, takže řekové mají stále méně peněz.“

„I Mezinárodní měnový fond přiznal, že žádná země se nikdy neproškrtala z krize,“ připomněl Kulidakis.

Kulidakis: „Řekové jsou nuceni privatizovat pod cenou, a strategické věci. Vodovody, výrobce elektrické energie a zároveň i sítě, které ji rozvádějí, privatizovat přístavy, to je prostě zhůvěřilost. Jde o strategický majetek, a ten má být v rukou státu… Problém Řecka je v krizi, která se nedostatečně řešila, a začala na finančních trzích ve Spojených státech. Evropské státy nakonec zaplatily dluhy, které udělaly banky, vzaly veřejné peníze, a dali je soukromníkům, kteří vlastní banky a finanční fondy.“

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda potvrdil, že Řecko má k bankrotu nakročeno, ale existují velmi silné zájmy na obou stranách, aby k němu nedošlo.

Kovanda „Řecko ekonomicky pokleslo o 25 %. To je na úrovni amerického hospodářství v období velké hospodářské krize 30. let. Na takovouto událost je třeba reagovat bezprecedentně, a třeba se i uchýlit k radikálním řešením… 90 % současné ekonomické krize jde na vrub Řekům. Volili si 40 let vlády, které je postupně zadlužovaly a hospodařily rozhazovačně. Řecko bylo na trajektorii finančního zadlužování už dávno před finanční krizí, ta jen odhalila to, že stav řeckých veřejných financí je naprosto žalostný.“

Cestu z krize, kterou země nastoupila, nehodnotí ekonom jako zvlášť účinnou. „Úsilí, které Řekové vyvinuli neodpovídalo situaci, v níž se ocitli. Měli mnohem rychleji privatizovat, státního majetku mají až příliš.“

„Řecko nemusí mít přístavy, nemusí provozovat mýtné na dálnicích, to vše lze postoupit soukromému sektoru, a řecká vláda by mohla inkasovat velké objemy peněz."

Zatím se ale podařilo zrealizovat jenom zlomek privatizačních plánů, zhodnotil Kovanda.

Ekonom očekává, že Syriza nakonec hodně zmírní své postoje. „Určité ústupky už učinili, a myslím, že budou následovat další. Samozřejmě to budou v rámci svého PR barvit tak, že to ústupky nejsou.“

„Čekám minimálně příslib razantnějších reforem. To, jestli k nim skutečně dojde, ale záleží na mnoha okolnostech,“ shrnul zatím ne příliš nadějné vyhlídky Řecka Lukáš Kovanda.