Nášlapné miny odstraší Rusko, věří analytik. Šéf Amnesty International: Zabíjí primárně civilisty

Mělo by Česko následovat Finsko, Polsko a pobaltské státy a ustoupit od Ottawské úmluvy, která zakazuje nášlapné miny a kazetovou munici?

Jireš: Ano, určitě. Jsem přesvědčen, že by to Česká republika měla udělat. Jsem rád, že to řekl náš premiér Petr Fiala (ODS, kandiduje za Spolu) veřejně. Důvodem je hlavně to, že ty úmluvy vznikaly v devadesátých letech v úplně odlišné bezpečnostní situaci a v úplně jiném světě. Tehdy debatám dominovaly především humanitární úvahy.

Čtěte také

Napětí v Polsku a Pobaltí. Chystají se na ruský útok?

Vojenská efektivita nebo potřeba pro obranyschopnost, to vše bylo zameteno pod koberec, respektive byl umenšen význam těchto faktorů a ten dominantní byl humanitární ohled.

Dnes bohužel, po 25 letech, jsme v úplně jiné situaci. Musíme se připravovat společně s našimi spojenci na obranu před případnou ruskou agresí.

Pane Grubere, nejsou to už zastaralé úmluvy? Nežijeme v úplně jiném světě?

Gruber: Žijeme v úplně jiném světě, ale úmluvy rozhodně zastaralé nejsou a Česká republika by od nich rozhodně neměla odstupovat. Tím by obětovala ohromný úspěch, kterého jsme dosáhli v mezinárodním humanitárním právu, ve prospěch zbraně, která je zastaralá, neúčinná, málo dostupná a zabíjí primárně civilisty.

To znamená, že jediné, čeho bychom dosáhli odstoupením od Ottawské úmluvy, je, že bychom snížili obranu civilistů, aniž bychom získali jakoukoliv signifikantní vojenskou výhodu.

Čtěte také

Poláci mají strach. Poblíž hranic s Běloruskem vzpomínají na sovětský vpád z roku 1939, říká novinář

Jireš: S tím zásadně nesouhlasím. Aktuální vývoj ozbrojených konfliktů ukazuje, že naopak. Oba vojenské prostředky, o kterých se bavíme, jak pozemní nášlapné miny, tak kazetová munice, mají vysokou efektivitu a dokážou obránci výrazně pomoci při zpomalení agresora a při celkovém odstrašení.

Chci jen připomenout, že cílem obranné politiky České republiky i Severoatlantické aliance zůstává v první řadě zabránit jakékoliv válce. A zabránit jí tím, že natolik zvýšíme efektivitu a věrohodnost odstrašení, až se případný agresor vůbec neodhodlá na nás zaútočit.

Dostat do našeho mixu obranných schopností například nášlapné miny a kazetovou munici o něco zvýší naši věrohodnost a spolehlivost naší kolektivní obrany. Když toto pomůže tomu, aby ke konfliktu a k válce nedošlo, tak myslím, že tím bude naplněn humanitární aspekt v nejvyšší možné míře.

Geografická vzdálenost?

Pane Grubere, je fér, pokud Rusko používá tuto zbraň a Ukrajina, která se agresi brání, by ji používat, pokud by zůstala signatářem, neměla? Je to důležitá zbraň pro odstrašení ruského agresora?

Gruber: To, že se bráníme ruské agresi, nás, myslím, neopravňuje, abychom klesli na jeho úroveň. Rusko nerespektuje žádné závazky, žádná pravidla, a my bychom neměli bychom klesnout na stejnou úroveň.

Mimochodem, Ukrajina se dlouho k Ottawské úmluvě hlásila, přestože se skutečně brání. Až v červenci odstoupila.

Čtěte také

Putin je velmi dobrý šikanátor. Všechno říká dopředu, ale my ho často nechceme slyšet, míní Boháč

Přijde mi, že pokud byla Ukrajina schopná dodržovat ustanovení Ottawské úmluvy, tak proč by to měl být problém pro Českou republiku.

Dokážu se vcítit do pobaltských států, které mají Rusko na hranici a mají velkou asymetrii armád. Vůbec to nechápu v případě České republiky, kde je geografická vzdálenost od Ruska přeci jen velká. Navíc řada vojenských expertů říká, že protipěchotní miny skutečně ztratily veškerý význam v obraně hranic.

Jeden britský generál dokonce dokumentuje, že v dějinách skutečně nelze najít jediný případ kampaně či bitvy, kde by protipěchotní miny sehrály jakoukoliv signifikantní roli.

Čtěte také

Investujme víc do protivzdušné obrany, ostrá slova dopad nemívají, vyzývá politický geograf Kofroň

Jireš: Už samotný fakt, že od Ottawské úmluvy ustupují země jako Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko nebo Finsko – země, které mají po desetiletí pečlivě opatrovanou reputaci obhájce lidských práv a humanitárních principů v mezinárodním právu – o něčem svědčí.

Pozemní miny mohou skutečně sehrát velmi důležitou roli při statické obraně teritoria státu. Proč tyto země od úmluvy ustupují? Protože budují pohraniční opevnění proti ruskému útoku. Právě proto, že jsou na linii styku.

S argumentem, že Česko nemá hranice s ruským agresorem, nesouhlasím, protože vychází z nepochopení toho, jakým způsobem funguje obranná politika České republiky a NATO. Česká republika se nebrání sama, je integrální součástí kolektivního systému obrany NATO.

Česká republika by v rámci operace kolektivní obrany NATO byla nasazena na východní hranici Aliance a podílela by se na obraně teritoria aliance proti agresi. Argument geografické vzdálenosti je úplně irelevantní.

Čtěte také

Putin je posedlý Ukrajinou a věří, že ji zlomí. Evropské země musí něco obětovat, říká reportér Novák

Pane Grubere, není to idealismus tváří v tvář válce?

Gruber: Plnit sklady České armády sarinem a dalšími plyny, jak daleko chceme ještě v tomto dojít? Pojďme se vrátit k meritu věci. Všechna data ukazují, že 82 procent obětí protipěchotních min jsou civilisté.

Je to zbraň, která primárně a masivně zabíjí civilisty. Nezabíjí vojáky. Ta zbraň nerozlišuje ozbrojeného člověka od civilisty, ani dospělého a dítě. Ze své podstaty je ta zbraň nehumánní.

Když se podíváte do zpráv Mezinárodního výboru Červeného kříže, je tam 55 vysokých důstojníků z 20 zemí světa, kteří analyzují, že význam protipěchotních min z hlediska vojenství je takřka nulový.

Poslechněte si celý pořad Pro a proti. Audio je nahoře v článku.