Našel se zapomenutý hrob slavného spisovatele Miguela Cervantese, tvůrce Dona Quijota

19. březen 2015

„Našli jsme ostatky národního barda, slavného spisovatele Miguela Cervantese, tvůrce nesmrtelného Dona Quijota,“ sdělili v úterý domácím a světovým médiím španělští experti.

Podle šéfa vědeckého týmu Franciska Etxeberrii byl spisovatelův hrob, po staletí vymazaný z historické paměti, nalezen v jednom z madridských kostelů.

Pátrání po ostatcích nejznámějšího představitele zlatého věku španělské literatury zahájila madridská radnice již loni na jaře.

Na konci letošního ledna se pak archeologům podařilo v kryptě klášterního kostela řádu bosých trinitářů v madridské „čtvrti literátů“ objevit rakev s iniciály M. C. Kromě kostí autora v ní prý ležely ostatky ještě asi devíti dalších lidí – uvádí se na serveru BBC.

Ale proč se Cervantesovy ostatky na celé čtyři stovky let ztratily?

Čtěte také

Podle historických záznamů byl hrob zakladatele moderní španělské, ale i evropské literatury po celou dobu zapomenut v podzemí kostela, kde si spisovatel přál spočinout po své smrti.

Ta přišla v roce 1616, údajně po komplikacích s cukrovkou. A předcházel jí složitý a místy hodně dobrodružný život.

Portrét Miguela de Cervantese, pravděpodobně Juana de Jáuregui, kol. 1600

Cervantes se narodil v roce 1547 jako šestý syn z osmi dětí zchudlého šlechtice. V mládí utrpěl v námořní bitvě u Lepanta těžký úraz levé ruky, což jak podotýká BBC, pomáhá archeologům v identifikaci ostatků.

Po dalších letech služby ve španělském námořnictvu byl Cervantes v červnu 1575 zajat piráty a odvlečen jako otrok do Alžírska. Až po pěti letech a několika neúspěšných pokusech o útěk byl v roce 1580 s pomocí rodičů, a právě řádu trinitářů, vykoupen, suma ve zlatě prý byla vysoká, a mohl se vrátit do Španělska.

Celá událost je přitom dodnes dobře zdokumentována, mimo jiné i kamennou deskou přímo na zdi svatostánku. Je na ní nápis oslavující záchranu spisovatele z otroctví, a také jeho přání být pohřben právě zde.

Místo samotného hrobu však bylo během času zapomenuto, i proto, že ostatky byly na konci 17. století přemístěny do jiné části krypty.

Staletí minula, a zatímco se příběh Důmyslného rytíře Dona Quijota de la Mancha a jeho boje s větrnými mlýny stal v celém světě jednou z nejčtenějších a nejpopulárnějších knih, Cervantese nikdo nehledal.

„Je to trochu zarážející a trapné, například v Anglii je srovnáván se Shakespearem,“ říká v rozhovoru s BBC Luis Avial, expert, který se účastnil výzkumu spisovatelova hrobu. „Cervantes je významným světovým literátem, neprávem zapomenutým ve svém hrobě.“

Čtěte také

Stejného názoru je i Pedro Corral, madridský radní, do jehož gesce patří kromě turismu i umění a památky.

„Zažil zajetí, otroctví, perzekuci, byl zapomenut, ocenění se zpočátku nedostalo ani jeho literárnímu dílu,“ říká na adresu Cervantese. A přiznává, že získat povolení k prozkoumání podzemních prostor nebylo vůbec jednoduché.

Honoré Daumier: Don Quijote a Sancho Panza, asi 1855, olej na dřevě

Za cihlovými zdmi památkově chráněně budovy totiž stále působí jeptišky a panuje tu přísný řád. Jednání trvalo čtyři roky, ale nakonec madridský starosta a metropolitní arcibiskup uzavřeli dohodu o výzkumu včetně jeho financování.

Pak už nestálo nic v cestě, a na místo vyrazili experti vyzbrojení nejmodernější technikou – speciálními 3D skenery a radary, které zkoumaly podzemí krypty, do níž léta nikdo nevstoupil.

První překvapení se objevilo poté, co byly odstraněny nánosy prachu z prastarých lavic, pod nimiž se rýsovaly pozůstatky dávných hrobů. Zkoumání prozradilo, že v kryptě se nacházejí kosti velkého množství lidí, včetně asi tří stovek dětí.

Další objev skrývaly samotné zdi, kde se nacházelo na 33 výklenků. „Tady jsme narazili na neuvěřitelnou změť kostí, dřeva a textilií, a vše jsme museli detailně prozkoumat,“ osvětluje Francisco Etxeberria.

Čtěte také

„Na zbytcích jedné z rakví jsme našli iniciály M. C. a uvnitř ostatky několika lidí. Část z nich určitě patřila Cervantesovi,“ říká archeolog Almudena Garcia Rubio, podle něhož některé kostní fragmenty patrně náležely také spisovatelově manželce.

Oddělení Cervantesových kostí od těch cizích však bude podle něho velmi složité, protože část z nich je v příliš špatném stavu na to, aby mohla být provedena pečlivá genetická analýza.

Rubio dodává, že jde sice o významný nález, ale zároveň o začátek mravenčí práce. Na jejím konci by mělo být definitivní potvrzení pravosti Cervantesových ostatků.

Radní Corral ale už teď předpovídá, že se hrob nejen Španěly uctívaného tvůrce i samotný kostel, stanou velkým turistickým lákadlem.

Podle něho budou Cervantesovy ostatky po průzkumu uloženy „se všemi poctami“ zpět na původní místo pod podlahou kostela, kde bude vybudován nový sarkofág.

A v příštím roce, u příležitosti 400. výročí úmrtí autora, by měla být hrobka vůbec poprvé zpřístupněna veřejnosti.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

autor: smi
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.