Nasazování letounů bude opatrné, přesto jimi Ukrajina dorovná ruskou převahu, říká diplomat Stulík

Informace o dodávkách zbraní, počtech letounů i výcviku pilotů podléhají vojenskému tajemství, aby Rusku neumožňovaly připravit se na jejich nasazení předem.

„Už dříve se objevovaly různé zprávy, že se ruské tajné služby snaží zjistit, kdo jsou piloti, kdo bude na letištích pracovat jako technický personál,“ upozorňuje Stulík na strategický význam utajení. „Jsou to velice důležité a životně citlivé věci, které budou podléhat maximálnímu režimu utajení.“

Čtěte také

iROZHLAS

První stíhačky F-16 dorazily na Ukrajinu. Počet letounů je spíše menší, píše agentura Bloomberg

Nově dodané letouny se budou zpočátku patrně používat především ve vnitrozemí.

„F-16 by měly alespoň trošku vyrovnat nedostatek letecké síly na straně Ukrajiny. Jde především o devastující dopady shazovaných řízených min, kterými ruské letectvo ničí všechno tam, kam miny dopadnou,“ předpokládá. „Kdyby se ukrajinským F-16 podařilo vytlačit tyto strategické bombardéry, velice by to odlehčilo pozemním jednotkám.“

Dalším úkolem letounů má být sestřelování ruských raket, které míří na ukrajinskou civilní infrastrukturu, včetně nemocnic.

Nasazování letounů ale bude nejspíše opatrné. Kyjev totiž bude disponovat maximálně desítkami strojů, jejichž pořízení i obsluha jsou velmi finančně náročné.

Nepřítelem není Kyjev, ale Západ

Zároveň s letouny míří na ukrajinská bojiště i munice z české iniciativy. Granáty částečně dorovnávají ruskou přesilu, pro ukrajinské vojáky mají i symbolický význam podpory ze Západu.

„V době, kdy jsme oznámili naši iniciativu, byl poměr vystřelených ukrajinských granátů k ruským 1:10. Podle posledních údajů už je to jedna ku šesti, někdy jedna ku třem,“ srovnává Stulík. „Samozřejmě to není ideální stav, ale je vidět, že západní pomoc pomohla a na řadě míst se podařilo ruský nástup zastavit.“

Čtěte také

iROZHLAS

V létě přijde na Ukrajinu 100 000 kusů munice. Do iniciativy přispělo 15 zemí, řekl Lipavský

Česko už proto rozjíždí stejnou muniční iniciativu pro rok 2025. Finančně ji podpořilo například Německo nebo Dánsko. Vojenský materiál, zejména drony, zajišťuje mimo jiné Velká Británie nebo Lotyšsko.

„Na úrovni zodpovědných politických elit je vědomí o ohrožení, které nám plyne ze strany Ruska a zemí, poměrně vysoké,“ konstatuje Stulík.

„Bylo by nezodpovědné neinvestovat do vlastní obranyschopnosti a do podpory Ukrajině, která na sebe vzala první úder. Protože když sledujete vyjádření ruských představitelů, tak pro ně nepřítelem není Ukrajina, ale Západ.“

Další mírová konference

Kromě vojenských smluv se Západ snaží pomoci také mírovým jednáním. Další konference proběhne v listopadu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se jí musí zúčastnit i Rusko, jinak se nedosáhne životaschopných výsledků.

Čtěte také

Libor Dvořák: Rusko jásá nad „prasklou mýdlovou bublinou“

Aktivními při vyjednávání jsou i zástupci České republiky. „Na summitu ve Švýcarsku náš prezident vystupoval ve velice aktivní roli. Takže my jsme těmi, kdo mírový proces také posouvají dopředu,“ podotýká Stulík.

„Účast Ruska je nutná, protože když chcete jednat o míru, potřebujete i druhou stranu. Ale musíme odlišovat, na základě jakých podmínek k jednáním dojde,“ dodává. Rusko totiž požaduje teritoriální změny Ukrajiny, které ale 80 procent Ukrajinců odmítá.

Jak řeší válčící státy nedostatek lidské síly? A která strana má technologickou převahu? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Šárka Fenyková.