NASA chystá “levnou” sondu k Jupiterově měsíci Europa

Kolem Jupitera do září roku 2013 kroužila americká družice Galileo. Občas proletěla i kolem některého z jeho měsíců. Po osmi letech práce v Jupiterově systému byla navedena směrem k zániku v husté Jupiterově atmosféře, aby se tak předešlo případné kontaminaci Jupiterových měsíců pozemskými mikroorganismy. Nyní k Jupiteru letí další americká sonda Juno, jejímž cílem je podrobné studium Jupiterových silných radiačních pásů. Juno přiletí k Jupiteru v létě roku 2016 a pak bude navedena na polární oběžnou dráhu kolem něj. V roce 2022 by měla k Jupiteru odstartovat evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer), která bude během své mise zkoumat nejen Jupiter, ale i jeho velké měsíce Ganymédes, Callisto a Europa (nakonec se stane umělou družicí Ganyméda). Do Jupiterovy soustavy však JUICE přiletí až kolem roku 2030. Mezitím měla za podobným účelem přiletět k Jupiteru sonda JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter), vybavená jaderným pohonem. Zajištění této velmi komplexní mise by však NASA stálo 16 miliard dolarů, což představuje drtivou většinu jejího rozpočtu za jeden rok.

Proto se objevilo několik skromnějších projektů, jejichž cena se pohybovala kolem 3-4 miliard a jejichž konečným cílem mělo být uvedení sondy na oběžnou dráhu kolem měsíce Europa (například sondy Jupiter Europa Orbiter nebo Europa Orbiter). V současnosti však NASA dospěla už k opravdu minimální verzi průzkumu Europy, a sice k projektu Europa Clipper. Sonda Europa Clipper nebude navedena na oběžnou dráhu kolem Europy, ale bude obíhat “jen” kolem Jupitera, jako sonda Galileo. Její dráha ale bude stanovena tak, aby mohla často a blízko létat kolem Europy. V plánu je nejméně 45 průletů kolem Europy během 4 let, ve vzdálenostech od 2700 až do 25 kilometrů nad povrchem. Mezi hlavními úkoly této sondy bude samozřejmě upřesnění informací o geologické stavbě Europy, o jejím podzemním kapalném oceánu a o tom, jestli jsou na tomto měsíci vhodné podmínky pro život.

Po důkladném prozkoumání povrchu Europy bude možné vytipovat vhodná místa k přistání pro budoucí speciální sondy. Europa Clipper bude mít možná ve výbavě protiradiační štít o hmotnosti 150 kilogramů, který bude sondu chránit před silnými radiačními pásy Jupitera. Možná se ale bez něj obejde, protože dráha sondy sama o sobě celkovou radiační zátěž sníží. Místo komfortního radioizotopového termoelektrického generátoru (RTG) bude mít sonda na palubě jako zdroj energie jen sluneční panely, což je sice mnohem levnější, avšak také slabší a méně spolehlivé energetické řešení pro danou oblast, nacházející se daleko od Slunce. NASA momentálně vede diskusi o tom, zdali by mohla sonda Europa Clipper vyslat směrem k Europě během průletů několik malých a levných subsatelitů. Ty by pak mohly buď tvrdě dopadnout na povrch Europy, nebo proletět některým vodním gejzírem, které se občas na Europě vyskytují.

V roce 2016 získá NASA na svoji činnost asi 18,5 miliardy dolarů a z toho půjdou desítky milionů jen na přípravné studie sondy Europa Clipper. V dalších letech bude projekt zřejmě podpořen částkami minimálně kolem 100 milionů dolarů ročně. Zatím sice není jasné, kdy přesně sonda Europa Clipper odstartuje ze Země, avšak datum jejího příletu k Jupiteru může být podobné jako v případě sondy JUICE, tedy někdy kolem roku 2030. Během své cesty bude navíc sonda několikrát gravitačně urychlena za pomoci průletů kolem Venuše a Země.

Zdroje: The Space Review, Space News, NASA JPL, Centauri Dreams, Business Insider, Phys.Org 1, Phys.Org 2, Phys.Org 3, Popular Science 1, Popular Science 2, ScienceAlert, Space.com 1, Space.com 2, Physics-Astronomy, Planetary.org