Nárůst extremismu ve světě: Trump žvaní jako Mussolini, říká historik Placák

22. listopad 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03746802.jpeg

Donald J. Trump prošel vítězně prezidentskou kampaní, ve které opakovaně lhal, hrál na nacionalistickou notu, nebo také urážel a obviňoval menšiny. Británie se nedávno na základě lživé kampaně, postavené na odporu vůči přistěhovalcům, rozhodla odejít z Evropské unie.

Proč slaví ve světě úspěch politická rétorika, která by ještě před deseti lety diskvalifikovala kandidáta na jakýkoliv úřad? Lze situaci, kdy po světě slaví úspěchy ve volbách pravicová populistická hnutí, srovnávat s nástupem fašismu před sto lety? Debatovat do studia přišli historik Petr Placák a sociolog a zastupitel Prahy 2 Michal Uhl.


V české společnosti máme asi milion lidí, kteří jsou v exekuci. To jsou právě ti lidé, kteří můžou být mimořádně frustrovaní ze své životní situace a volit například Tomia Okamuru a jiné strany, které nabízejí jednoduchá řešení.Michal Uhl


Základem úspěchu fašismu je vyvolání představy, že společnost je nemocná, zkorumpovaná a prohnilá, jak maluje západ třeba kremelský establishment. Jestli na tohle budou lidé většinově slyšet, tak je to nesmírně nebezpečné.Petr Placák

Petr Placák má ze současné situace obavy, chování Donalda Trumpa v předvolební kampani považuje za dehonestující. „Připomínalo to žvanení Benita Mussoliniho, na druhou stranu to může být třeba jen takový americký kovboj, který se nechá v úřadu ovlivnit poradci, to uvidíme. Nicméně příznaků vzestupu protofašistických tendencí je v celém západnním světě mnoho,” říká historik. Druhý debatující má obavy taktéž, problémové jevy podle něj narůstají, jako podstatné ale vidí to, že situace a její vývoj je v našich rukou. „Nejde o žádnou zákonitost, nevnímal bych to tak, že teď jsme ve 30. letech a teď přijdou ta 40. Ale události, které se dějí, jsou závažné a musíme k nim být mimořádně citliví,” říká Uhl.

Nárust extremismu vidí jako zoufalé hledání alternativy, které má kořeny v sociální nerovnosti. „S rozpadem východního bloku se proměnila i politika západu v řadě oblastí, došlo k dekonstrukci sociálního státu a nástupu neoliberalismu v 90. letech. To způsobilo rozpad sociálního smíru a nárůst nerovností, které jsou podhoubím pro politické proudy, které nabízející silná a rychlá řešení,” myslí si Uhl. „Češi se mají mají nejlíp ve své tisícileté historii a rozjitřené emoce jsou zde také,” oponuje historik, který nálady ve společnosti vidí jako do značné míry iracionální, které je těžké sociálně, nebo historicky strukturovat. „Společnost je nespokojená s tradičními elitami, sociální otázka je jen jedna z mnoha příčin. Lidoví vůdci se takovýchto nálad, které samozřejmě sami popichují, velmi rádi chopí,” říká.

Rychlejší dominový efekt

Nástup krajně pravicové politiky spojuje Michal Uhl s genderem, revoltou tzv. bílého heterosexuálního muže. „Jeho sláva ale patří do minulých století, dnešní multikulturní společnost je prostě jiná, k nejúspěšnějším politikům Evropy patří Angela Merkelová, to by se před nedávnem se stát nemohlo,” myslí si zastupitel. Ten čeká budoucnost hodně ovlivněnou digitální globalizací. „Všechno je propojenější, snadněji dojde k dominovému efektu, politcké změny a nálady se rychleji přesouvají mezi státy. Musíme být obezřetní a pracovat na tom, co můžeme ovlivnit, což je například politika Evropské unie. Měli bychom se pokusit se o její rehabilitaci, protože lidé jí nerozumí a ztratili v ní důvěru,” říká sociolog Uhl.

autoři: bum , vis
Spustit audio