Narodil jsem se s ortopedickou vadou, ale jako nemocný si nepřipadám, říká kadeřník Tomáš Arsov

13. březen 2023

Známý kadeřník Tomáš Arsov se narodil s ortopedickou vývojovou vadou, které se lidově říká golfová noha, dnes na něm ale nic nepoznáte. V dětství prodělal nejednu operaci, ale díky své umanutosti dokonce tančil na profesionální úrovni. Své útrapy prozradil až v autobiografické knize Když vlasy poslouchají. „Je dobré vědět, že se u nás každý druhý den narodí jedno dítě se stejnou vývojovou vadou – na světě jsou to každé tři minuty,“ vysvětluje.

„Ze začátku je to hlavně o rodičích, kteří to musí ustát, vydržet, nesmějí se hroutit a musí být silní. A dítěti to ani nesmějí dávat moc najevo. Protože nejhorší je, když vás někdo začne litovat – já si už ani nepřijdu jako nemocný, vlastně mi nic není.“

Lékaři mi od dětství diktovali, že nesmím lyžovat, běhat, skákat. Asi jsem měl jen sedět.

„Až do okamžiku, kdy jsem tu knihu začal psát, vůbec jsem si neuvědomoval, jaký zázrak to je,“ dodává. „Můžu chodit, cvičím, závodně jsem tancoval – a vlastně jsem nikdy moc lékaře neposlouchal. Jeden primář ortopedické ambulance mi kdysi řekl, že právě to mi asi i zachránilo život – tím samozřejmě nechci nikoho nabádat, aby dělal to samé, ale já se nikdy necítil nějak omezován.“

Čtěte také

„Lékaři mi od dětství diktovali, že nesmím lyžovat, běhat, skákat a asi bych měl podle nich jen sedět. Ale já vždy říkal, proč bych jen seděl, když nic necítím? Takže jsem je neposlechl,“ vzpomíná.

To, co dnes může být vidět, jsou tenčí nohy, rozhodně ale nejsou slabé. „Já v nich mám sílu, ale fyzicky vypadají, že jsou tenké.“ Obvykle dochází k omezené hybnosti v kotnících. „A lidé si pod tíhou bolesti nechávají i dobrovolně amputovat končetiny – tato informace mne kdysi dojala,“ přiznává Arsov.

Čtěte také

„Má vrozená vývojová vada tady je a asi i dál bude, protože nikdo neví, co je její příčinou nebo jak se dá odstranit. Ale je už metoda, která problém eliminuje nebo zmírňuje, ale musí se zasáhnout hned po narození, kdy se nohy dítěte vloží do dlah. I já jsem někdy v prvním roce života šel na první operaci a měl sádry až ke kyčlím,“ vysvětluje.

„Tím, že jsem to téma otevřel a mluvím o něm veřejně, jsem inspiroval hodně lidí, kteří mne kontaktují. Jsem pro ně inspirací, chci o tom mluvit a chci být patronem nadace Achilleus. Protože se lidem musí pomáhat. Byla by asi hloupost, abych podporoval nějakou jinou nadaci, když jsem si něčím podobným prošel a vím, jaké to je, takže se za ty lidi můžu postavit,“ uzavírá.

Celé Hovory Naděždy Hávové si poslechněte v audiozáznamu.

autoři: Naděžda Hávová , lup
Spustit audio

Související