Napříč časem
Po cestě z Jeruzaléma k turisticky oblíbeným letoviskům na břehu Mrtvého moře lze navštívit jedno z nejdůležitějších archeologických nalezišť v celém Izraeli. Na západním pobřeží v kumránských jeskyních bylo v letech 1947 až 1967 objeveno přes osm set starověkých dokumentů a na sto tisíc fragmentů z přelomu letopočtu. Svitky od Mrtvého moře, jak se dnes nazývají, jsou v současnosti uloženy v Izraelském muzeu v Jeruzalémě (Shrine of the Book).
První svitky byly nalezeny náhodou během zimy v roce 1946 beduínským chlapcem, kterému se zaběhla koza. Už na jaře 1947 je od překupníků získal metropolita jeruzalémského kláštera sv. Marka Samuel, jenž je později odvezl do Spojených států. Ještě před zveřejněním nálezu (1948) odkoupil část svitků profesor Sukenik, který se zasazoval o to, aby všechny připadly nově vzniklému izraelskému státu. Kumrán v té době patřil k Jordánsku, které nemělo ani odborné, ani finanční možnosti se nálezem soustavněji zabývat. Další objevy tak zůstaly ještě několik let plně v rukou beduínů, kteří se rychle chopili příležitosti a po dobře prodejných písemnostech intenzivně pátrali (území připadlo Izraeli během šestidenní války v roce 1956).
Už první publikace svitků a některých fragmentů vzbudily kromě počátečních pochybností ohledně jejich pravosti obrovskou senzaci. Představují do dnešní doby nejstarší známé rukopisy Starého zákona (jsou o několik stovek let starší než dříve známý a překládný text hebrejské Bible - Codex Leningradensis z roku 1054). Vedle apokryfů, komentářů a parafrází se zde našly části všech starozákonních knih, kromě knihy Ester. Jsou psány starohebrejsky, aramejsky, menší část také řecky a latinsky a doba jejich vzniku se datuje mezi lety 200 až 68 př. n. l., kdy byla místní komunita zničena Římany.
Autorství písemností nalezených v Kumránu je připisováno radikální židovské sektě Esejců, kteří v době kolem bojů za očištění jeruzalémského chrámu (cca 140 př. n. l.), odešli do pouště na břehu Mrtvého moře věnovat se plně duchovnímu životu v očekávání Mesiáše a nastolení Božího království.
Kolem nálezu postupně vznikla řada dohadů. Dlouho se spekulovalo, že kumránské písemnosti mohou vyvrátit platnost ustálené podoby některých biblických textů. K překvapením celého objevu tak patří i fakt, že většina písemností (zejména svitek knihy proroka Izajáše) potvrzuje hebrejskou starozákonní tradici napříč časem.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
