Nálada je „vyschízovaná“, brání se svaz pro větrnou energii. Elektrárna v Potštátu byla z druhé ruky

Policie dále vyšetřuje okolnosti pádu větrné elektrárny na Přerovsku. Technici už veškeré trosky uklidili. Probíhá likvidace částí, které se dají dále zpracovat, a čeká se na kontrolu zbývajících zařízení.

Čtěte také

Větrné elektrárny za domem? Máme podporu i sousedních obcí, hlásí Stonařov. Polná: U nás nesouhlasí

„Ta havárie je rozhodně důležitý moment. Na jedné straně se toho začne okamžitě zneužívat a šťourat do toho,“ všímá si Janeček. „Nebo jsem četl i pozitivní komentáře, že elektrárna už dělá místo pro tu modernější.“

U Potštátu stály celkem čtyři větrné elektrárny dnes už staršího typu, které si provozovatel přivezl z Dánska. Tři desítky let stará zařízení tak měří jen třicet metrů, nejnovější stožáry nyní dosahují bez horních lopatek až sto šedesáti metrů.

„Elektrárny v Potštátu jsou koupené jako takzvaný second hand, tedy ojetý stroj z druhé roky a deset let byly v provozu v Dánsku,“ vysvětluje Janeček pro Český rozhlas Plus. „Mluvíme o takovém pradědečkovi větrných elektráren současné doby a úplném pradědečkovi větrných elektráren, které se dnes projektují,“ přibližuje.

Odpůrci větrných elektráren se podle něj v kontextu havárie nejvíce obávají likvidace lopatek a kolem tématu vznikají různé mýty. Objasňuje proto, že se lopatky po vzoru evropských zemí zpracují a dále využijí na stavební materiál.

„Je to materiál, s kterým je potřeba přemýšlet, jak nakládat, ale v Evropě je jedním ze způsobů likvidace právě drcení a využití při výrobě cementu jako palivo,“ přibližuje postup, který kromě Česka aplikují třeba v Německu.

Atmosféra dezinformací  

Když stará elektrárna doslouží, může být nahrazena modernějším zařízením. V Česku to ale není příliš běžné. 

„U nás se začaly stavět tyto elektrárny v roce 2006, teď slouží dvacátým rokem a dalo by se uvažovat o takzvaném repoweringu. Je to skvělé, když máte osvědčenou lokalitu, kde si na to už obyvatelé zvykli,“ vysvětluje Janeček s tím, že úspěšně se nyní obměňují větrníky v Břežanech.

Čtěte také

Lidé chtějí větrné elektrárny, ale u souseda, zní z ministerstva. Hnutí Duha: Chybí věcná diskuse

Obnovit by se mohly například elektrárny v Krušných horách. „Jenže zrovna Ústecký kraj se k tomu staví poměrně negativně, tento rozvoj si nepřeje a nepovoluje ho. Jsou to složitá jednání,“ připouští předseda společnosti pro větrnou energii. 

Negativní emoce obecně vyvolává výška větrných elektráren, která souvisí s vyšší účinností. „Dnes už se nestaví osmdesátimetrové ani stometrové stožáry, ale jde se výš, pak je to mnohonásobně větší výroba. Ale atmosféra je, řekl bych, úplně ‚vyschízovaná‘, právě kvůli výškám elektráren,“ shrnuje.

„Situace, která je dnes v mediálním prostoru a na sítích, co se šíří za informace, rozhodně nepodporuje pozitivní vnímání, všímá si a nevylučuje, že téma větrných elektráren na některých místech ovlivní i blížící se komunální volby.“

Dezinformace kolem větrné energie jsou ale podle něj i celoevropským tématem a zdaleka se netýkají jen Česka. Důležitost energetické nezávislosti si přitom nejen Unie naplno uvědomila teprve před několika lety, odhaduje.

Čtěte také

Větrníky se lidem často jen nelíbí. Referenda nedopadají, protože chybí podpora státu, míní expert

„Energetika je strategická disciplína pro každý stát,“ zdůrazňuje expert. „A všichni to pochopili – celá Evropa, celý svět – až v roce 2022, kdy začal útok Ruska na Ukrajinu a začalo se okamžitě rozumět tomu, co to znamená energetická nezávislost.“

Větrné elektrárny ale emoce vzbuzovaly vždy, hodnotí s odstupem a dvacetiletou praxí v oboru. On a jeho kolegové komunikují a vysvětlují téma stejným způsobem a metodami, protiváha argumentů se ale díky sociálním sítím a přes ně koordinovanému odporu proměnila.

„Větrná energetika vzbuzovala velké obavy, ale byli jsme schopni to poměrně úspěšně vykomunikovávat. Trvalo to, bylo to náročné, ale zvládli jsme to a postavilo se těch 370 megawattů, co máme v Česku,“ uzavírá expert Janeček. „Je to ale zlomek toho, co mají jiné země, ale podařilo se.“

Může havárie posílit argumenty pro modernizaci elektráren? Kde se berou mýty a fámy? A jak se debata o větrných elektrárnách promítne do komunálních voleb? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.