Nakupujeme všechno, co vychází o technice, říká ředitel Národní technické knihovny

„V roce 1717 byl Christian Josef Willenberg pověřen úkolem vyučovat 12 mladých mužů šlechtického a měšťanského stavu v umění inženýrském, dostal také 300 zlatých na nákup knih a učebních pomůcek. To byl základ knihovny,“ uvedl ředitel.

Tehdy ale ještě knihovna neexistovala jako instituce. „To bylo až v roce 1755, kdy se stal jediným profesorem techniky Franz Anton Leonard Herget. Ten dokázal pro svých 200 studentů získat místnosti v Klementinu.“

Teprve v roce 1786 knihovna dostala budovu v dnešní Husově ulici v Praze. „Tam sídlila i česká technika ještě v době, kdy jsem tam studoval já.“

Inspirovali jsme se knihovnami v britských a amerických kampusech, protože mi přijde, že tak to má vypadat.
Martin Svoboda

V roce 1997 byl Svoboda jmenován ředitelem a dostal za úkol postavit knihovnu novou. „S architektem jsme dali dohromady stavební program... Později ministerstvo uvolnilo peníze na architektonickou soutěž z rozpočtu na vysoké školy.“

Také Národní technická knihovna se přizpůsobuje éře digitálních technologií. „Zažíváme masivní nástup poskytování informací elektronickou cestou. Do příchodu Internetu bylo nejlepší cestou, jak něco najít, knihovní katalog nebo databáze.“

„Máme přes milion svazků, z toho slabá čtvrtina jsou svázané staré časopisy. Samotných knih je přibližně 800 tisíc. Z toho jsou desítky tisíc knih elektronických a až 20 tisíc elektronických titulů časopisů, což je ohromné bohatství.“

Jsme centrem nákupu elektronických časopisů pro celou republiku, takže obsluhujeme asi 120 vědeckých institucí jako jsou vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a další.
Martin Svoboda

Ředitel konstatoval, že tištěných knih ubývá, ale nijak dramaticky. „Nakupujeme prakticky všechno, co vyjde o technice. Nemáme konzervační povinnost, nejsme historický sklad. Co není potřeba, to vyhodíme, když zjistíme, že to někdo jiný má ve sbírkách.“

„Ale jen málo českých vydavatelů dává svojí elektronickou produkci k dispozici. Oproti tomu zahraniční produkce je přesně to, co potřebuje dnešní vědecký pracovník. Ten knihy už téměř nečte... a studuje jen články v časopisech,“ shrnul Martin Svoboda.