Náklady na nové obaly potravin by neměly být zásadní, říká Martin Štěpánek z ministerstva zemědělství

Spotřebitelé se tak budou nově moci rozhodovat nejen podle složení potravin, ale také podle jejich nutričního obsahu. Povinnost uvádět výživové údaje se vztahuje na všechny balené potraviny.

Minimální až nulové náklady pro výrobce

Vzhledem k tomu, že výrobci obměňují obaly v průběhu roku, by náklady na nový design obalu měly být podle Martina Štěpánka, vedoucího oddělení potravinového práva a kvality potravin ministerstva zemědělství, minimální až nulové. „Nový předpis je navíc projednáván už od roku 2011, teď končí pětileté přechodné období, které měli výrobci na to, aby obaly vyměnili.”

Předpis stanovuje i výjimky, na které se povinnost nevztahuje. Jde například o potraviny typu ocet, sůl, sladidla a čaje, tedy potraviny, u kterých nejsou výživové údaje určujícím faktorem pro výběr spotřebitele. Pak jsou osvobozeni například malí výrobci, kteří produkují malé množství potravin. Martin Štěpánek

Získání informací o nutričních hodnotách už ale něco stojí. Štěpánek říká, že v tomto případě mají výrobci možnost využít bezplatné databáze složení potravin a tabulky, ze kterých se dá výživová hodnota vypočítat.

„Pokud se tak nerozhodnou, přichází na řadu laboratorní analýza. Její cena se pohybuje v jednotkách tisíc korun. Celkově by tedy náklady neměly být zásadní.”

Čitelné a srozumitelné

Nový předpis nestanovuje přesné místo, kde se tabulka s hodnotami musí nacházet, ale údaje musí být čitelné a srozumitelné. „Musí být uvedeny v tabulce ve velikosti minimálně 1,2 milimetru, pokud není dostatek místa, tak v řadě za sebou,” popisuje Štěpánek.

Co bude například se zbožím, které už je ve skladech a tyto údaje na sobě nemá? „I na tohle příslušný předpis pamatuje. Je v něm řečeno, že potraviny, které jsou uvedeny na trh před 13. 12. 2016 a nejsou v souladu s novými požadavky, mohou být prodávány do vyčerpání zásob. Takže se ještě nějakou dobu můžeme setkat s produkty, které to označení nést nebudou,” odpovídá.